Pícniny jsou základem všech krmiv pro koně, tvoří 50 % až 90 % jejich krmné dávky. Nedostatečný denní příjem píce může mít za následek úbytek hmotnosti, nedostatek živin, zdravotní potíže (např. dysbiózu střev), snížení produkce a sportovní výkonnosti, stejně jako rozvoj abnormalit chování.
Koně dokáží velmi dobře prosperovat jen na pícninové stravě. Ačkoli mnoho koní pouze na objemu prospívá, často se vyskytují nedostatky aminokyselin, vitaminů a/nebo minerálních látek, které nelze senzoricky diagnostikovat a jejichž analytické stanovení může být nákladné. Bez vyhodnocení druhu a množství podávané píce nelze s jistotou určit, že jsou splněny všechny požadavky na výživu (a píce není v nadbytku). Navíc pícniny, které jsou vhodné pro jednu kategorii koní (nebo jedince), nemusí být vhodné pro kategorii jinou. Např. seno, které se sklízí v nezralé fázi a má vysoký obsah energie, může být považováno za vhodné pro intenzivně sportujícího koně, ale může se ukázat jako příliš bohaté pro koně bez zátěže s metabolickým syndromem. Znalost faktorů, které odlišují různé druhy píce, je proto zásadní pro sestavení základu výživy koní.
Chladnomilné druhy
Pícniny chladnomilné zahrnují obiloviny oves, pšenici, žito a ječmen, stejně jako víceleté a jednoleté druhy pastevních trav, jako je srha říznačka, kostřava, lipnice, jílek nebo sveřep. Trávy chladnomilné (C3, druhy trav mírného pásma) mají ve srovnatelném stadiu zralosti obvykle vyšší obsah energie a bílkovin než trávy teplomilné. Vyšší obsah energie je způsoben nižším zastoupením neutrálně detergentní vlákniny (NDF) v buněčné stěně a obvykle vyšším obsahem nestrukturálních sacharidů (NSC) než u trav teplomilných.
Teplomilné trávy
Mezi trávy teplomilné patří psárka, ovsík, chrastice, troskut nebo milička. Tyto trávy (C4, subtropické trávy) mají obvykle vyšší obsah složek buněčné stěny a zvýšenou lignifikaci, což z nich činí obecně nejméně energetickou skupinu běžně dostupných pícnin.
Leguminózy
Stejně jako trávy lze i tuto skupinu rozdělit na druhy chladnomilné a teplomilné. Nejrozšířenějšími druhy chladnomilnými jsou vojtěška a různé jetele, včetně jetele bílého. Druhy teplomilné, jako je např. vytrvalá podzemnice olejná, lze používat, ale tato praxe není běžná. Jako kategorie pícnin obsahují jeteloviny a luskoviny obecně méně vlákniny než trávy C3 či C4, což z nich činí obvykle píci s nejvyšší energetickou hodnotou. Tyto pícniny neakumulují fruktan jako zásobní sacharid a místo toho používají jako zásobní sacharid škrob. Za určitých klimatických podmínek jsou však především jeteloviny schopny kumulovat vyšší množství NSC, což je nevhodné pro koně citlivé na obsah NSC v KD.
Konzervovaná píce
Tradičně se v KD pro koně používá především seno a pastva. V různých zemích však seno ve výživě koní částečně nebo zcela nahradila balená krmiva, jako je siláž a senáž. Příčin může být několik, ale hlavním důvodem jsou pravděpodobně potíže s produkcí a skladováním sena v suchých podmínkách, aby se zabránilo růstu plísní a následnému rozvoji respiračních problémů, jako je opakovaná obstrukce dýchacích cest u koní. K většímu využívání balených krmiv ve výživě koní pravděpodobně přispěla i technologie v oblasti výroby krmiv. Zavedení systému lisování do balíků umožnilo využívat tato krmiva i v malých a středních farmách, kde je denní spotřeba krmiv relativně nízká. Senáž je definována jako balená nebo anaerobně skladovaná píce s obsahem asi 500 g sušiny/kg. Senáže se tedy primárně konzervují kombinací sušení a vzduchotěsného skladování, nikoliv silážováním a tvorbou kyseliny mléčné s následným poklesem pH. Z tohoto důvodu je u senáže velmi důležité používat anaerobní utěsnění a udržovat ho neporušené po celou dobu skladování, aby se zabránilo přísunu kyslíku, který může mít škodlivé účinky na hygienickou kvalitu.
Píce je nejdůležitější složkou koňské KD a často rozhoduje o celkovém dlouhodobém zdraví koně. Vzhledem k rozdílům mezi běžně dostupnými druhy píce je třeba pečlivě vybírat vhodná krmiva na základě nutričních a fyziologických požadavků koně. Ve všech pícninách existují rizika, která je třeba zvážit a zvládnout. Většina pícních druhů navíc nedokáže plně uspokojit potřebu koní na minerální látky a vitamíny, takže je téměř vždy nutné je doplňovat. Je nutné stanovení nutričního složení píce jako základ pro správné sestavení KD. K tomu by měly přispět vhodné softwarové programy k sestavení a hodnocení KD. Přínosné může také být požádat o radu odborníka na výživu se zkušenostmi s krmivy dostupnými v dané oblasti.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 3/2023.*
