Další projekty, jejichž zprávy jsme si v sále Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi vyslechli, se týkaly přežitelnosti mláďat, složení mléka malých přežvýkavců, šlechtitelských postupů v populaci koní i vztahů mezi dlouhověkosti, plodností, znaky zdraví vemene a končetin u skotu a ovcí.
Ing. Michal Milerski, Ph.D., byl řešitelem projektu Šlechtění na přežitelnost mláďat v chovu ovcí a masného skotu, který v loňském roce finišoval. Podařilo se vypracovat šlechtitelská, organizační a technologická opatření vedoucích ke snížení ztrát jehňat a telat masného skotu v extenzivním systému hospodaření. Nejprve se analyzovaly dostupné databáze kontroly užitkovosti a doplnila se vlastními pozorováními příčin a souvislostí týkajících se mortality jehňat a telat. U masného skotu došlo i k zapojení do mezinárodních programů šlechtění na znaky související s přežitelností telat v rámci organizace Interbull (zatím charolais a limousin). U masného skotu se optimalizovala předpověď plemenné hodnoty pro obtížnost porodu, analyzovaly výsledky přežitelnosti a vytvořil systém pro její genetické hodnocení. U ovcí byla vytipována a ověřena selekční kritéria pro šlechtění na přežitelnost jehňat, navrhly se vhodné modelové rovnice odhadů a způsob využití předpovědí plemenných hodnot pro znaky přežitelosti jehňat ve šlechtitelské praxi.
Hlavní řešitelkou výzkumného projektu Vliv genetického polymorfizmu lipogenických enzymů na složení mléčného tuku a obsah mastných kyselin v mléce malých přežvýkavců, jenž rovněž v loňském roce končil, byla Ing. Zuzana Sztankóová, Ph.D. Řešitelé se zaměřili na nalezení vztahu mezi mikroklimatickými a rozměrovými podmínkami chovného prostředí a užitkovosti, zdravotním stavem a welfare zvířat. dalším směrem, byl optimalizace výživy výběrem krmných aditiv na bázi mikrořas ve vztahu k mléčné produkci, včetně vlivu na obsah omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Důležité bylo získat přehled o genetické variabilitě lipogenických enzymů a určení variant s nejlepším efektem na složení mléka s ohledem na obsah žádoucích mastných kyselin. Navazoval výběr mikroorganismů vhodných ke zpracování kozího mléka a ke zlepšení dietetických vlastností mléčných produktů z kozího a ovčího mléka, a tím i zlepšení jejich uplatnění na trhu. Hodnotily se vlivy přídavku mikrořasy Chlorella vulgaris a Japonochytrium spp., lněného oleje a extrudovaného lněného semínka a nádoj, mléčné složky a profil mastných kyselin v mléce malých přežvýkavců. Součástí cíle projektu byl také stanovit interakce mezi mikroklimatickými a rozměrovými parametry chovného prostředí a užitkovostí a kvalitou mléka, zdravím a úrovní welfare.
Vývoj systému genetického hodnocení a optimalizace šlechtitelských postupů v populaci koní v České republice byl další výzkum, jehož průběžná zpráva se projednávala. Jeho řešitelkou je Ing. Zdeňka Veselá, Ph.D. Cílem bylo systému genetické hodnocení a optimalizace šlechtitelských postupů v chovu vybraných plemen koní pod Asociací svazů chovatelů koní České republiky. Sestavily se modelové rovnice pro odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot pro jednotlivé vlastnosti a skupiny vlastností (hodnocení zevnějšku, i např. plodnosti). Byl analyzována populace koní zahrnutých do genových a navržena šlechtitelských opatření. Pro hodnocení plodnosti byla využita databáze výsledku připouštění chladnokrevných hřebců (slezský norik, norik a českomoravský belgik). Předpověď plemenných hodnot pro lineární popis zevnějšku se týkala kromě chladnokrevných i 35 teplokrevných plemen koní (český teplokrevník – 68 %, slovenský teplokrevník – 7,3 %, anglický plnokrevník – 7,1 %)
Ing. Ludmila Zavadilová, CSc. byla hlavní řešitelkou výzkumného projektu s názvem Výzkum genetických vztahů mezi dlouhověkosti, plodností, znaky zdraví vemene a končetin u skotu a ovcí. Šlo v něm o vyhodnocení genetických a negenetických vztahy mezi funkčními vlastnostmi u skotu a ovcí(suffolk), tedy dlouhověkosti, plodnosti a znaky zdraví vemene a končetin. Po analýzách se navrhne metoda odhadu plemenných hodnot pro dlouhověkost, plodnost krav a pro znaky zdraví končetin a vemene u dojeného skotu a pak bude vytvořen souhrnný index pro funkční vlastnosti a znaky zdraví dojených plemen skotu. U ovcí a masného skotu bude hodnocena především dlouhověkost a budou vytvořeny metodické postupy pro její vyhodnocení.
