07.03.2004 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

O současném vývoji drůbežnické praxe

Tradiční, již třináctý ročník konference s mezinárodní účastí, letos zaměřený na problematiku drůbeže, se konal 10. až 11. února na zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V průběhu obou dnů nejen tuzemští, ale i polští, rakouští a slovenští autoři prezentovali více než 80 příspěvků s aktuální tematikou šlechtění, chovu, zdraví a produkce drůbeže.

O současném vývoji drůbežnické praxe
Tradiční, již třináctý ročník konference s mezinárodní účastí, letos zaměřený na problematiku drůbeže, se konal 10. až 11. února na zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V průběhu obou dnů nejen tuzemští, ale i polští, rakouští a slovenští autoři prezentovali více než 80 příspěvků s aktuální tematikou šlechtění, chovu, zdraví a produkce drůbeže.

Cílem pořadatelů bylo zpřístupnit nové poznatky široké odborné veřejnosti, a to jak šlechtitelům, chovatelům nebo výkrmcům, tak i veterinářům a dalším pracovníkům na úseku rezortu zemědělství, služeb, školství a výzkumu.

Změny vyvolané legislativou EU
Z úvodních plenárních referátů byl zajímavý příspěvek Ing. Bohuslavy Lancové z MZe ČR, informující o změnách v odvětví drůbeže po našem vstupu do Evropské unie. I přes mnohá omezení, která chovatele nosnic zřejmě neminou ministerstvo očekává, že změny pozitivně přispějí ke zvýšení úrovně chovů nosnic v tuzemsku a tím i ke zlepšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví na společném evropském trhu.
V návaznosti na úplný zákaz chovu nosnic v neobohacených klecích (legislativa unie s ním počítá v roce 2011) se domluvila drtivá většina chovatelů nosnic (více než 90 %) s výrobci technologií na takových úpravách, které jim za ekonomicky přijatelných podmínek umožňují využívat výše jmenované technologie až do roku 2011. Pro tyto chovatele, kteří nejsou zařazeni do seznamu podniků s povoleným přechodným obdobím, již neplatí omezení provozu do roku 2009 (v materiálech rezortu se uvádí, že přechodné období v neobohacených klecových systémech zůstává aktuální pro 2,5 až 8,5 % chovných kapacit).
Podle směrnice Rady (SR) 1999/74/ES a vyhlášky MZe ČR č. 191/2002 Sb. chovatelé současně musejí vybavit dosud využívané neobohacené klece pro nosnice nově také prostředky na zkracování drápů.
Z hlediska soběstačnosti ve výrobě konzumních vajec bude však daleko významnější změnou požadavek na pohodlí nosnic, daný 550 cm2 půdorysu. Ve stávajících klecích to bude znamenat snížení kapacity pro chov nosnic asi o 25 %, což se v součtu projeví adekvátně nižší výrobou konzumních vajec (o 25 %). Bez vybudování nových kapacit, případně dalších úprav by tak naznačený vývoj mohl vážně ohrozit naši soběstačnost v zásobování domácího trhu touto tradiční komoditou.
Pro členské státy je další významnou záležitostí zajištění plnění SR 1999/74/ES o registraci zařízení s chovy nosnic. Orgán státní správy má v rámci obchodních norem pro vejce za povinnost přidělit každému výrobci konzumních vajec rozlišovací číslo, které se skládá z číslice uvádějící metodu chovu (1 – volný výběh, 2 – haly, 3 – klece, 0 – ekologické zemědělství), dále kód členské země (CZ) a nakonec identifikační číslo (přiděluje Českomoravská společnost chovatelů). Účelem opatření je zajistit dohledání původu vajec z hlediska bezpečnosti potravin v rámci celé unie.

Nové podmínky – nové požadavky šlechtění
S předpokládaným chovem nosnic v obohacených klecích nebo v alternativních podmínkách – ve voliérách, na hluboké podestýlce nebo s výběhem, se bude pozornost šlechtitelských firem zaměřovat na poněkud odlišný genotyp slepic. Aktuálně tak vyvstávají požadavky na testování slepic a provádění výkonnostních zkoušek v alternativních technologiích. U nás se testováním finálních hybridů drůbeže zabývá státní podnik Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice, který je současně jedinou evropskou stanicí, schopnou testovat současně v klecovém i alternativním chovu. V roce 2003 bylo do I. mezinárodního snáškového testu v alternativních podmínkách zařazeno 8 genotypů, a to Bovans Goldline, Lohmann Tradition, Lohmann Silver, Shaver 566, ISA brown, Moravia SSL a genotypy Dominant D117 a D109.
Pro podmínky klecové technologie v loňském roce v Ústrašicích ukončili také XI. mezinárodní snáškový test u 14 genotypů, a to Shaver 2000, Bovans Goldline, Hisex brown, Tetra SL, Lohmann brown, H-N brown Nick, ISA brown, Moravia BSL, Horal, Shaver 566, Bovans Nera a tři genotypy Dominant (D149, D192, D843). Při porovnávání průměrných výsledků obou testů vyznívají základní ukazatele lépe pro klecové technologie - snáškou 314,5 kusů oproti 309,2 kusům a spotřebou krmiva na vejce 148,1 g oproti 161,5 g. V alternativních systémech se naopak dosahuje nižší ztrátovosti slepic; procenticky vyjádřeno to je 2,42 % oproti 5,89 % v klecích.

Ve výživě bez živočišných mouček
Zákaz zkrmování masokostních, péřových nebo krevních mouček a současnými ekonomickými nůžkami „přistřižený“ přísun rybí moučky hospodářským zvířatům představuje nutnost jiných alternativ v podobě bílkovinných zdrojů komponentů rostlinného původu. Protože vyšší podíl importované sóji ve směsích bude limitovat výslednou cenu krmiva, nezbývá než opět více využívat komponentů tuzemské produkce. V úvahu přicházejí řepka, slunečnice a hrách.
Autoři příspěvku Ing. Petr Urban a Ing. Jarmil Výmola, CSc., ze společnosti Tekro Praha ověřovali možnost náhrady masokostní moučky rostlinnou bílkovinou ve výživě brojlerových kuřat a nosnic. Jejich výsledky naznačují, že vyřazení masokostních mouček a současné zvýšení obsahu sóji, případně dalších bílkovinných komponentů rostlinného původu, nebude mít závažný vliv na dosahovanou užitkovost. Dále, že pro dosažení přijatelných ekonomických parametrů ve výkrmu brojlerů je nutné zařazovat řepkové semeno, případně hrách. Určitého zefektivnění lze dosáhnout přídavkem enzymů NSP (neškrobové polysacharidy) a fytázy s aplikací metody upgradingu (snížení skutečného obsahu daných živin). Také ve výživě nosnic doporučují jako alternativu extrahovanou řepku, ale její zařazení limitují třemi procenty. Volba hladiny a poměrů živin však bude stále závislá na ekonomických podmínkách.

Welfare versus ekonomika
Kolektiv autorů MZLU v Brně pod vedením Ing. Dalibora Kleckera, CSc., a prof. Ing. Ladislava Zemana, CSc., porovnával nové standardy jednotlivých technologických systémů s užitkovostí a kvalitou finálního produktu. Z jejich sledování vyplývá, že dokonalejším řešením je náhrada klasických klecí obohacenými klecovými technologiemi, které splňují požadavky na většinu projevů chování slepic. Současně zabezpečují ještě efektivní produkci vajec včetně hygieny provozu, jež neovlivňuje kvalitu finálního produktu (vajec), zdraví slepic a pracovní podmínky obsluhy.
Podle výsledků autorů je průvodním jevem alternativních systémů ustájení slepic ve velkých skupinách trvalý stres a zvýšená agresivita s projevy kanibalizmu. Nižší snáška, zhoršená konverze krmiva a mikrobiální kvalita vajec spolu se zhoršením pracovního prostředí bude nutit ke zdokonalování alternativních technologií, a to s ohledem na konkurenceschopnost sektoru nejen v členských zemích unie, ale také zemích, které o zavedení těchto standardů neuvažují (například Čína, Rusko, USA).

Aktuální metody prevence chorob
Podle informací prof. MVDr. Karla Hejlíčka, CSc., z veterinární laboratoře Vedia Strakonice lze říci, že v postupech prevence a tlumení virových onemocnění drůbeže se očekává další zpřesňování a prohlubování vakcinačních programů. V oblasti bakteriálních onemocnění lze předpokládat postupné omezování v použití různých forem antibiotické medikace a léčby a větší uplatnění jiných preparátů s antibakteriálním účinkem. Úspěšná prevence a tlumení infekčních chorob drůbeže však bude vyžadovat hlubší diagnostiku, protože se v jednotlivých chovech stále více uplatňuje synergické působení různých skupin mikrobů a parazitů.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down