Tématem semináře pro chovatele skotu v Košeticích, který koncem dubna uspořádala firma Fremis, a. s., byla výroba a stravitelnost objemných krmiv. Na šedesát zájemců se tak mělo možnost dozvědět jednak o zásadách výroby senáží zohledňujících maximální koncentraci obsažených živin a zdravotní nezávadnost krmiva, ale i o významu stravitelnosti objemných krmiv ve vztahu k produkci mléka.
Protože aktuální skokové navýšení cen bílkovinných zdrojů krmiv se negativně promítne do ekonomiky produkce mléka, chovatelé budou omezovat nákup drahých komponentů bílkovin a v maximální míře využívat vlastní zdroje. Vzhledem k tomu, že podíl objemných krmiv v krmné dávce pro dojnice představuje minimálně padesát procent, bude výroba kvalitních senáží a kukuřičných siláží s maximální koncentrací živin nejefektivnějším opatřením snižujícím náklady na krmení.
Základním předpokladem dobrého průběhu fermentace je sečení rostlin v optimální sušině. Jetel se sklízí při sušině v rozmezí od 32 do 36 %, vojtěška při 35 až 40 %, tráva a GPS pokud mají 33 až 40 % sušiny. Aby v jámě mohlo dojít k optimální fermentaci, musí se z hmoty vytěsnit kyslík. Kromě toho, že se doporučuje vrstvit hmotu před každým dusáním maximálně do výšky patnácti centimetrů, musí mít řezanka určitou délku. Ta se volí podle obsahu sušiny sklízených rostlin, přičemž s navyšováním sušiny se délka řezanky zkracuje. Respektive při sušině nižší než 28 % by řezanka měla mít délku od šesti do deseti centimetrů, ale při sušině nad 40 % se doporučuje dva až čtyři centimetry dlouhá.
„Dusání je nejslabším článkem senážování. Pokud se senážování protáhne na několik dnů, s dusáním na jámě se začíná teprve po navezení nové hmoty. Posečená hmota totiž stále dýchá a z přes noc uvolněného oxidu uhličitého se dusáním zapraví do senáže kyslík. Píci o vyšší sušině sklízíme brzy ráno, kdy je na rostlinách rosa. Nebo posečenou hmotu můžeme navlhčit. Ovšem ne vodou, aby nedošlo k jejímu zahřívání, ale například izotonickým solným roztokem. Pokud jde o použití konzervantů, rozhodně jsou vhodné na podporu mléčného kvašení u vojtěšky, protože má málo cukrů. Cílem je co nejrychleji snížit pH konzervované hmoty, aby se zamezilo pomnožení nežádoucí mikroflóry. Složení epifytní mikroflóry se mění ve vztahu k podmínkám okolního prostředí. Aktuálně profitují plísně a kvasinky, což ale neprospívá senážování a je třeba se tomu přizpůsobit. Před zakrytím jam se vrchní vrstvy konzervované hmoty ošetří kyselinami mravenčí, octovou a propionovou s cílem je zamezit druhotné fermentaci, při níž se vytvářejí toxické sloučeniny. Vážným problémem jsou zejména mykotoxiny, u glycidových krmiv, kde je hodně kvasinek a cukrů, se vytvářejí alkoholy. Při dodržení správného technologického postupu senážování, zejména při dusání, se však nemusíte ničeho obávat,“ vysvětlil MVDr. Jan Dvořáček.
Nový pohled na využití živin
S přednáškou o stravitelnosti živin z objemných krmiv ve vztahu k produkci mléka předstoupil před chovatele Ing. Václav Jambor, CSc., ze společnosti Nutrivet, s. r. o.
Na úvod zdůraznil, že pro vysokoprodukční dojnice je důležitým krmivem kukuřičná siláž. Vyrábí se z celé rostliny, přičemž řezanka z klasů obsahuje hlavně zrno, které má okolo 60 % škrobu a tvoří 50 až 60 % sušiny z celé rostliny. Zbývající část rostliny obsahuje 18 až 24 % vlákniny s podílem NDF od 40 do 50 %.
„Cílem je zvyšovat koncentraci energie v krmné dávce, což se v praxi často řeší přídavkem jádra do krmné dávky. Kromě toho, že je to dražší, tím současně dochází k výraznému snížení podílu vlákniny v bachoru, což následně vede ke zdravotním problémům, jež se negativně promítnou do ekonomických ukazatelů chovu. V posledních letech se šlechtitelské firmy čím dál více zabývají šlechtěním typicky silážních hybrid s vysokým podílem klasů a vysokou stravitelností jednotlivých složek vlákniny, zejména pak neutrálně detergentní vlákniny. Zjistilo se, že variabilita ve stravitelnosti NDF se pohybuje v rozmezí od 45 do 64 %. Čím vyšší je stravitelnost NDF, tím více dojnice přijmou sušiny, což se odrazí ve zvýšení užitkovosti. Při výběru vhodných hybridů k výrobě siláže je tak vedle výnosu nutné zohledňovat i stravitelnost vlákniny. U vybraných hybridů kukuřice se pak vyplatí sledovat celkový výnos sušiny, dále podíl sušiny zrna ze sušiny celé rostliny, výnos sušiny zrna a stravitelnost vlákniny nebo NDF celé rostliny. Zda jste si vybrali správně vám ukážou dojnice, které jsou nejlepším indikátorem kvality kukuřičné siláže,“ řekl Ing. Václav Jambor, který svou prezentaci uzavřel výsledky stravitelnosti organických živin v kukuřičných hybridech.*
