Vzhledem k tomu, že se v červenci do Evropy vrátily nemoci přežvýkavců (kozí mor, PPR– Virus Peste des Petits Ruminants) úřady se snaží zvyšovat povědomí o potenciální hrozbě této nákazy podléhající hlášení, která může zničit stáda ovcí a koz.
V posledních několika týdnech byla poprvé hlášena ohniska moru malých přežvýkavců (PPR) v Rumunsku a Řecku – v obou členských státech Evropské unie (EU). Nemoc byla v regionu naposledy zaznamenána před šesti lety v Bulharsku. Podle Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) je PPR příčinou vysoké míry nemocnosti a úmrtnosti u postižených druhů a podléhá hlášení. Toto virové onemocnění, které převládá v Africe, na Středním východě a v Asii, může mít zničující ekonomické důsledky pro majitele ovcí a koz.
Během prvního červencového týdne řecká agentura pro zdraví zvířat oficiálně informovala WOAH o vůbec prvním nálezu PPR v zemi. Vzhledem k tomu, že počáteční ohniska jsou omezena na malou oblast v oblasti Thesálie, je zdroj infekce nejistý. Podle poslední aktualizace WOAH bylo v zemi potvrzeno 42 ohnisek, přičemž nové případy jsou hlášeny téměř denně. Postižena byla stáda ovcí, koz a smíšených stád v šesti ze 13 regionů Řecka. Jednotlivá postižená stáda se dosud skládala z 11 až 3100 zvířat. Ve stádech chovaných pouze pro ovce bylo zaznamenáno více než 1400 případů z přibližně 12 400 zvířat a 314 hlášených úmrtí. Z 675 vnímavých koz bylo 35 pozitivně testováno na virus a tři zvířata uhynula. Z přibližně 4300 jedinců tvořících smíšená stáda bylo zaznamenáno více než 500 případů a 138 úhynů.
Na základě oznámení WOAH od veterinárního úřadu v Rumunsku byly v polovině července potvrzeny vůbec první případy PPR v zemi. K 6. srpnu dosáhl počet potvrzených ohnisek nákazy 56. Stejně jako v Řecku je i v Rumunsku zdroj nákazy neznámý. Z více než 201 000 postižených ovcí bylo více než 4800 případů, včetně více než 4700 úhynů. Ze smíšených stád čítajících více než 30 500 zvířat jich 40 uhynulo a 161 vykazovalo příznaky. Ze 424 zvířat na farmách jen s kozami jich 132 uhynulo. Epidemie postihla stáda popsaná v oznámeních jako „dvorky“ a „farmy“, z nichž každé čítá 31 až více než 52 000 zvířat. Většina ohnisek se vyskytla na jihovýchodě v Tulcea, přičemž novější ohniska se objevila v sousedních okresech Constanta a Ialomita. Zasažen byl také jeden areál o několik set kilometrů západněji v Timišti, poblíž hranic se Srbskem.
V oblasti Černého moře je chov přežvýkavců hospodářsky významnou činností, jak uvádí nedávná zpráva o situaci PPR v Evropě, kterou vypracovalo britské ministerstvo zemědělství Defra. Pokud jde o obchod, dovoz ovčích a kozích produktů představuje pro Velkou Británii určitou úroveň rizika PPR, zdůrazňuje zpráva. Obchod s živými zvířaty a genetickým materiálem představuje podle Defry hlavní rizikové faktory pro přenos viru do Velké Británie. Její zpráva ze dne 24. července uvádí, že dovoz živých ovcí a koz, jakož i genetického materiálu, do Británie z Řecka byl koncem roku 2023 pozastaven kvůli obavám z jiných nemocí. Podobná omezení se chystají v Rumunsku a úřad považuje riziko přenosu do Velké Británie za zanedbatelné. O přežití viru v syrovém mase a mléčných výrobcích je málo údajů, uvádí Defra. V posledních měsících přivezlo několik zásilek pasterizovaného mléka, mléčných výrobků a mleziva z Rumunska, ale také masa a masných výrobků. V roce 2023 činila podle Eurostatu celková populace ovcí v EU 57,5 milionu kusů. Rumunsko s 10,3 miliony a 7,9 miliony mělo druhé a třetí největší množství přežvýkavců v regionu. A v Řecku mají 107milionu koz.
PPR je podle WOAH způsobena jediným sérotypem morbilliviru. Nemoc, známá také jako „ovčí a kozí mor", byla poprvé identifikována v Africe v roce 1942. Je známo, že virus postihuje domácí ovce, kozy a velbloudy a také některé jejich volně žijící příbuzné. Virus nemá přímý dopad na lidské zdraví. To však vede k vysoké morbiditě a mortalitě u vnímavých druhů. Ekonomické dopady PPR mohou být významné v Africe, na Středním východě a v Asii, kde je živobytí na postiženém druhu závislé. V roce 2016 byla nemoc poprvé zjištěna v Evropě, a to v Gruzii. K přenosu viru dochází přímým kontaktem. Mezi příznaky patří horečka, deprese, výtoky z očí a nosu, léze v ústech, zápal plic a průjem. Smrt je častým důsledkem. PPR lze kontrolovat očkováním. Podle WOAH je k dispozici vysoce kvalitní a účinná vakcína, která poskytuje celoživotní ochranu. Její výroba je relativně levná. WOAH PPR definuje jako nemoc podléhající hlášení a její členové jsou povinni hlásit případy a ohniska nemoci organizaci. Vzhledem k jeho hospodářskému významu vypracovaly WOAH a Organizace OSN pro výživu a zemědělství společnou strategii pro celosvětové vymýcení PPR s cílovým datem 2030.
Feed Strategy
