Pro selekční programy dojeného skotu je v posledních dekádách charakteristický odklon od samotného zvyšování užitkovost směrem k více vyváženému chovnému cíli, který zahrnuje znaky související s udržitelností živočišné výroby, jako jsou funkční znaky, welfare zvířat a efektivita produkce. Jedním z nově zaváděných znaků je obecná odolnost, která je definovaná jako schopnost vyrovnat se s krátkodobými rušivými vlivy prostředí, případně se po jejich odeznění vrátit do původního stavu. Při vyjádření odolnosti vycházíme z proměnlivosti a kolísání často měřených vlastností jako je denní produkce mléka a mléčných složek, živá hmotnost, příjem krmiva či aktivita dojnic.
Ve studii jsme se zaměřili na analýzu proměnlivosti denního nádoje v prvních 100 dnech laktace u 1 405 holštýnských krav sledovaných v pěti spolupracujících podnicích. Odhad koeficientu dědivosti pro přirozený logaritmus rozptylu denních nádojů LnVar_R dosáhl hodnoty 0,26. Korelace na základě plemenných hodnot ukázaly, že vyšší proměnlivost denní užitkovosti byla geneticky propojena s vyšší produkcí mléka a bílkovin, avšak s nižším obsahem bílkovin a tuku v mléce. Vyšší proměnlivost nádoje na genetické úrovni souvisela i s horší plodností, dlouhověkostí a znaky zdraví vemene (vyšší obsah somatických buněk, výskyt klinických mastitid). Selekce odolnějších dojnic může vést ke snadnějšímu řízení stáda, snížení nákladů potřebných na ošetřování a léčbu zvířat, lepší animal welfare, a tím podpořit ekonomiku chovu dojeného skotu v České republice.
V hodnocení jsme využili data o denních nádojích z pěti spolupracujících podniků, která byla průběžně zaznamenána od května 2022 do července 2023. Dojnice byly převážně (98 %) holštýnského plemene, velikost stád se pohybovala od 50 dojnic v nejmenším do 500 dojnic v největším chovu. Dva podniky využívaly klasickou dojírnu, dva dojicí roboty DeLaval a jeden kruhovou robotickou dojírnu GEA. Zaměřili jsme se na hodnocení rozptylu denních nádojů do 100. dne laktace. Data byla editována tak, aby každá laktace měla záznam alespoň 20 nádojů, první známý den laktace nebyl pozdější než dvacátý a nejvyšší denní nádoj nepřekročil 90 kg mléka za den. Do hodnocení bylo po úpravách zařazeno 83 148 denních nádojů naměřených u 1405 krav. K analýze dat byl využit statistický program SAS/STAT®9.4 a k odhadu genetických parametrů a plemenných hodnot programy BLUPF90 (Misztal et al. 2022).
První třetina laktace je fyziologicky její nejnáročnější částí, kdy se přibližně do 50. dne postupně navyšuje užitkovost, až dosáhne vrcholu laktační křivky, na kterém po určitou dobu přetrvává. V našem souboru se průměrný denní nádoj pohyboval na úrovni 40 kg mléka na krávu a den s hodnotami kolem 28 kg mléka na krávu a den v prvních deseti dnech laktace a 40 kg mléka na krávu a den v posledních deseti dnech sledovaného období. Samotné toto postupné zvyšování užitkovosti se promítá v relativně vysoké proměnlivosti. Vztah mezi průměrným nádojem a jeho rozptylem za prvních 100 dnů laktace vyjádřila středně silná fenotypová korelace 30 %.
Analýza rozptylu nádoje na základě každodenně měřených dat je prvním krokem na cestě ke genomickému hodnocení obecné odolnosti dojnic. Rozptyl denního nádoje v prvních 100 dnech laktace v sobě nese na základě zjištěných genetických korelací mezi vlastnostmi informace o plodnosti, dlouhověkosti, zdraví a tím i o obecné odolnosti dojnic. Přestože rozptyl nezohledňuje tvar individuálních laktačních křivek, bude upřednostňovat stabilní užitkovosti s dobrou perzistencí, která se pojí s lepší odolností zvířat. Proměnlivost v mléčné užitkovosti nezachycuje všechny aspekty odolnosti, a bylo by vhodné doplnit její sledování o další vlastnosti, které by se vztahovaly např. k energetické bilanci (živá hmotnost, tělesná kondice) nebo aktivitě zvířat.
Ing. Jan Vařeka, Ing. Ludmila Zavadilová, CSc., Ing. Eva Kašná, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2023.*
