V Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem probíhá v současné době rekonstrukce a obnova budov a stájí. Koně z Kladrub byli tak dočasně přestěhováni do jiných objektů. Přesunovalo se zhruba 220 koní a ti z Kladrub byli ustájeni v náhradních prostorách ve Slatiňanech, Heřmanově Městci, v Padocku, v Selmicích, ve Slavicích a Hospodářském dvoře. Do historických stájí v Kladrubech se koně vrátí během roku, až se dodělají ve stájích všechny úpravy.
Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčín. V roce 1579 císař Rudolf II. nechal koňskou oboru povýšit dekretem vydaným 24. dubna na císařský dvorní hřebčín. Tento rok je považován za oficiální datum založení hřebčína.
Od roku 1995 je základní kmnové stádo starokladrubského koně uznáno za kulturní památku. O několik let později (2002) se stal kladrubský hřebčín a kmenové stádo 65 klisen a čtyř hřebců starokladrubských běloušů národní kulturní památkou.
Velká rekonstrukce a přínos projektu
Projekt „Obnova součástí národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem“ byl podpořen z Integrovaného operačního programu, prioritní osa 5: Národní podpora územního rozvoje, oblasti intervence 5.1: Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví.
Bude regenerováno celkem 17 objektů, z toho 16 národních kulturních památek a jedna kulturní památka, součástí projektu je rovněž úprava dalších pěti volných prostranství nebo restaurování sousoší. Jedná se o stáje, zámek, kostel, kapli, vodárenskou věž a kočárovnu v Kladrubech nad Labem, hříbárnu Františkov v Selmicích a stáje Josefov a lesovnu.
Rekonstrukcí projde bývalá lesovna, kulturní památka a v ní bude jedna z expozic a sedlárna s ukázkou práce sedlářů. Budova byla hodně poškozena, proto byla rozebrána a opět postavena z původních prvků i nově vyrobených replik. Bývalý vodojem postavený ve dvacátých letech minulého století bude sloužit jako vyhlídková věž.
Některé vnitřní vybavení se repasuje, části původních krovů, které byly poničeny, se doplňují novým dřevem.
Po rekonstrukci zaměřené na obnovu původního stavu dostane hřebčín zelenou barvu, která převládala po celé klasicistní období, a to až do roku 1979. Potom byly fasády natřeny na žluto. Podle císařského výnosu ale byly všechny císařské stavby, v té době postavené či opravené, zelené. Protože by se budoucí vzhled hřebčína měl co nejvíce blížit své původní podobě, tedy době, kdy byl přestavěn do současného klasicistního stavu, byla zvolena zelená barva.
Projekt je zaměřený na kulturní a vzdělávací aktivity. To znamená, že vzniknou nové prohlídkové trasy ve stájích a dalších budovách, budou se předvádět ceremonie, výcvik koní, uspořádají se vyjížďky a další akce. Hřebčín bude pořádat semináře, konference, workshopy na téma vlivu chovu koní na utváření krajiny.
Hodnota celého regionu včetně hřebčína je v tom, že se tady koně chovali vždy, a to déle než 500 let a že neexistuje mnoho objektů, které by sloužili svému původnímu účelu tak dlouho jako Národní hřebčín Kladruby nad Labem.
Podrobněji v časopisu Náš chov 1/2015 a týdeníku Zemědělec.
