Obsah vlákniny zelené hmoty lupiny bílé

V současné době je snahou v evropských podmínkách využívat ve výživě zvířat tuzemské vegetabilní zdroje kvalitního dietárního proteinu. Zejména z ekonomických důvodů se ve výživě zvířat staly dominantním proteinovým krmivem importované sójové boby a sójové produkty, které byly hlavní složkou krmiv a krmných směsí určených pro výživu hospodářských zvířat.

V současné době opět dochází, nejen v našich podmínkách, ale i v rámci Evropy, k hledání zdrojů proteinových krmiv, a s tím souvisí i opětovný zájem o pěstování luskovin pro potřebu výživy zvířat. Dosavadní výzkumná činnost poukazuje i na vhodnost využít lupinu bílou k produkci zelené hmoty, ke zkrmování v naturální podobě nebo vhodné pro konzervaci (silážování), a tím i k produkci velmi kvalitních objemných krmiv pro výživu přežvýkavých zvířat. Řešením problematiky, která se dotýká změn obsahu vlákniny a vlákninových frakcí zelené hmoty lupiny bílé během vegetačního období, mohou být aktualizovány poznatky o produkčním potenciálu zemědělských plodin pěstovaných v půdních a klimatických podmínkách ČR. Předložená práce je zaměřená na posouzení nutriční hodnoty porostu lupiny bílé (Lupinus albus) během jejího vegetačního období se zaměřením na změny v obsahu hrubé vlákniny a jednotlivých vlákninových frakcí. Problematika vlákniny a vlákninových frakcí a případné změny v jejich obsahu během vegetačního období lupiny bílé, jako objemného krmiva, je významná z důvodu výživy přežvýkavých zvířat, která využívají vlákninu jako významný zdroj energie a navíc, kvalitní vláknina v píci může snižovat náklady na krmení a zlepšit tak i ekonomiku produkce mléka zvýšením stravitelnosti vlákniny, navýšením příjmu sušiny, které se může promítnout do zvýšení denní produkce mléka. Práce se zabývá změnami obsahu vlákniny a vlákninových frakcí zelené hmoty tří odrůd lupiny bílé během vegetačního období, kdy byly zvoleny 3 odběry zelené hmoty v průběhu její vegetace. Pro sledování byly vybrány odrůdy lupiny bílé (Lupinus albus).

Závěr

V průběhu sledovaného vegetačního období (od 9. do 18. týdne stáří porostu) dochází u zelené hmoty lupiny bílé k významným změnám v její produkci, ale i k výrazným změnám v jejím živinovém složení.  Z hlediska těchto změn lze rozlišit dvě období, a to období od 9. do 15. týdne, kdy dochází k produkci především zelené hmoty (vegetativní období) a období od 15. do 18. týdne, kdy dochází ke zrání lupinových semen (generativní období). Od 9. do 15. týdne dochází především k významné produkci zelené hmoty porostu lupiny bílé. Od 15. do 18. týdne se produkce zelené hmoty zastavuje a v následném období se naopak množství zelené hmoty výrazně snižuje a v porostech se zvyšuje obsah suché hmoty, což je dáno především snížením obsahu vody v porostech a zvýšením sušiny porostu. Práce byla zaměřena především na strukturální polysacharidy, které představují vlákninu a vlákninový komplex a pro srovnání jsou v práci uvedeny i změny obsahu nestrukturálních sacharidů, které jsou společně uváděné jako bezdusíkaté látky výtažkové a obsah škrobu jako nestrukturální polysacharid.

Výsledky dokládají, že:

• obsah hrubé vlákniny se statisticky významně (P ≤ 0,05) zvyšoval u odrůdy ZULIKA a AMIGA od 9. až do 18. týdne stáří porostu, u odrůdy DIETA pouze d 9. do 15. týdne, dále se již neměnil,
• obsah acidodetergentní vlákniny (ADF) měl v průběhu vegetačního období obdobný průběh jako obsah hrubé vlákniny, kdy u odrůdy ZULIKA a AMIGA od 9. až do 18. týdne stáří porostu se statisticky významně (P ≤ 0,05) zvyšoval, u odrůdy DIETA pouze od 9. do 15. týdne, dále se již neměnil,
• obsah neutrálnědetergentní vlákniny (NDF) se u odrůdy ZULIKA mírně zvyšoval, u odrůdy DIETA se mírně snižoval; tyto rozdíly však byly statisticky nevýznamné; u odrůdy AMIGA docházelo k postupnému statisticky významnému (P ≤ 0,05) zvyšování NDF v průběhu celého vegetačního období,
• obsah acidodetergentního ligninu se v průběhu vegetačního období měnil spíše v závislosti na odrůdě než na stáří porostu; u odrůdy ZULIKA nebyly v průběhu vegetačního období prokázány významné změny v jeho obsahu; u odrůdy AMIGA se obsah ADL významně (P ≤ 0,05) zvýšil mezi 15. a 18. týdnem; naopak u odrůdy DIETA se jeho obsah ve sledovaném období statisticky významně (P ≤ 0,05) snížil.

Prof. Ing. Eva Straková, Ph.D.,Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VETUNI Brno, Foto Eva Straková

Podrobněji v NCH3/2026.