Na území České republiky došlo na jaře 2020 k opětovnému výskytu nákazy ptačí chřipky. Toto onemocnění přenášeno volně žijícími vodními ptáky a je pravděpodobné, že i do budoucna dojde na našem území k výskytům tohoto onemocnění. Nezbytné je zabezpečení chovu před volně žijícím ptactvem, přerušení cesty přenosu původce onemocnění na vnímavého jedince a zajištění důsledné dezinfekce v místě výskytu nákazy.
Původcem onemocnění ptačí chřipky jsou viry patřící do čeledi Orthomyxoviridae. Z hlediska onemocnění ptačí chřipky jsou nejvíce významné subtypy H5 a H7. Ptačí chřipka je onemocnění volně žijícího ptactva, vodní drůbeže, pernaté zvěře, kura domácího, krůt a exotických ptáků.
Z hlediska ochrany chovů drůbeže před ptačí chřipkou je důležité minimalizovat možné cesty přenosu onemocnění k vnímavým jedincům. Mezi rizikové cesty přenosu patří přímý kontakt s volně žijícími ptáky, převážně vodními, nebo kontaktem s kontaminovaným materiálem (dopravními prostředky, nářadím, podestýlkou, krmivy, vodou nebo na povrchu oblečení a obuvi).
Při ochraně chovu před kontaminací onemocněním ptačí chřipky je nezbytné zkontrolovat a v případě nutnosti opravit jeho oplocení. Dále je nutné zabezpečit před kontaminací atraktivní místa pro volně žijící ptáky (sklady krmiv, sklady podestýlky).
Interní biosecurita se zabývá preventivními opatřeními v chovu drůbeže zejména snižováním mikrobiálním zatížením stájí.
Zásady ochrany chovu před zavlečením viru ptačí chřipky
MVDr. Macháček Miroslav, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2020.
