Distální části trávicího traktu kuřat a jiných teplokrevných živočichů jsou osídleny asi tisícovkou různých bakteriálních druhů. Pomocí moderních metod molekulární biologie je se svým kolektivem zkoumá ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D., který nedávno poskytl následující rozhovor.
Pane docente, vaše práce a výsledky jsou opravdu zajímavé. Pomocí sekvenování nebo PCR identifikujete bakterie ve střevě kuřat, že ano?
Ano, tak tomu skutečně je. Zabýváme se zejména střevní mikroflórou u kuřat, jak moc ovlivňuje zdravotní stav. Ale nevyhýbáme se ani jiným druhům, jako je prase, skot, myši, psi, člověk nebo dokonce i tučňáci na Antarktidě.
Tučňáci na Antarktidě?
Využili jsme skutečnosti, že Masarykova univerzita Brno má v Antarktidě svou polární stanici a kolegové nám provedli sběr i dopravu trusu tučňáků. Nicméně ty tučňáky, to jsme měli opravdu jen jako okrajovou záležitost, pro porovnání s ostatním materiálem.
Dobrá, tak pojďme zpět k vašim kuřatům.
Kuře je snad ten nejlepší model pro studium střevní mikroflóry. Hlavní důvod je, že kuřata v komerční produkci se líhnou v líhních, bez jakéhokoli kontaktu s dospělou slepicí. Tím je přerušen přenos střevní mikroflóry ze slepice na kuřata, což má své důsledky, praktické ale i akademicky-výzkumné. Ten první je, že kuřata z líhní jsou v prvních dnech života velmi náchylná na infekce trávicího traktu. Přitom se ví, že pokud kuřata hned po vylíhnutí osídlíte mikroflórou dospělých slepic, např. extraktem z trusu dospělých slepic, jsou okamžitě odolná k běžným infekcím trávicího traktu např. včetně infekce salmonelami. Pak je tu náhled z opačné, výzkumné, strany, proč jsou kuřata ideální model. Pokud si z líhní odeberete kuřata s nevyvinutou mikroflórou, můžete hned po vylíhnutí nahradit slepici experimentálním podáním jednotlivých baktérií střevní mikroflóry. A protože se střevní mikroflóra skládá z asi 1000 různých baktérií, máme před sebou docela dost práce.
No to ano...
Pro klíčový myšlenkový posun v této oblasti bylo si uvědomit, že střevní mikroflóra kuřat v prvních dnech a týdnech života vlastně není specifická pro kuře. Protože v systému chybí slepice, veškerá střevní mikroflóra kuřat v počátečním období života pochází z prostředí. Mikroflóra trávicího traktu kuřat v prvních dnech života je tvořena baktériemi z prostředí, které jsou současně schopny pomnožit se i v trávicím traktu kuřat. Některé z nich mohou být...
Celý rozhovor najdete v Našem chovu 6/2023.*
