Základním pilířem živočišné výroby Agropodniku Košetice je výroba mléka a produkce hovězího masa. S aktuální denní dodávkou více než sedmadvacet tisíc litrů zmiňovaný podnik patří k největším producentům mléka na Pelhřimovsku. Ani mléčná krize nezměnila podnikatelský záměr košetických chovatelů, kteří navyšují stavy dojnic a současně investují do modernizace ustájovacích kapacit pro telata.
Základním krokem k zefektivnění výroby mléka byla rekonstrukce produkčních stájí, která chovatelům z Vysočiny umožnila navýšit stavy vysokoprodukčních krav. Z celkového počtu 2500 kusů holštýnského skotu v podniku momentálně evidují tisíc dojnic. Podle zootechnika podniku Ladislava Čermáka je plánované navýšení stavů krav reakcí na cenovou krizi mléka, která se za poslední tři měsíce dostala pod hranici šesti korun. Současně však dodal, že je to i proto, že holštýnské jalovice se staly prakticky neprodejné.
„Někteří chovatelé skotu řeší mléčnou krizi náhradou části stáda vysokoprodukčních dojnic českým strakatým plemenem, jež je díky své kombinované užitkovosti momentálně ekonomičtější alternativou. Cena za vysokoprodukční jalovice se tak ze čtyřiceti tisíc korun propadla na sedmadvacet tisíc. V podniku vykrmujeme i holštýnské býčky. Ve dvaadvaceti měsících dosahují průměrnou hmotnost 700 kg, což při denním přírůstku 950 g vůbec není špatný výsledek. Finální jateční produkci zobchodujeme na domácím trhu i v zahraničí,“ konstatoval Ladislav Čermák.
Zlepšení podmínek ustájení, ale i změny ve výživě, razantnější selekce a nákup kvalitních zvířat košetickým chovatelům přineslo významné navýšení užitkovosti, která v loňském kontrolním roce odpovídala 11 300 kg mléka na ustájenou krávu. Pro zlepšení reprodukčních ukazatelů pak bylo pozitivní zavedení programu péče o otelenou krávu prvních deset dnů po porodu a plošné synchronizace říje. Zatím posledním krokem zefektivňujícím ekonomiku chovu mléčného skotu je investice do ustájovacích kapacit pro nejmladší kategorie skotu, kterou se má docílit zejména snížení ztrát na telatech do šesti měsíců věku.
„Velkou pozornost věnujeme napájení telat. Snažíme se, aby telata byla poprvé napojena mlezivem nejpozději dvou hodin po narození s tím, že do šesti hodin by měla vypít něco mezi pěti až šesti litry. Z individuálních boudiček telata po týdnu převážíme do zrekonstruovaného teletníku do společných kotců s napájecími automaty. Nová ustájovací kapacita s celkem devíti nainstalovanými automaty na dávkování mléka je projektována pro 330 telat na mléčné výživě. Do 25. dne věku telata napájíme pasterovaným nativním mlékem, jež v teplém počasí nahrazujeme kvalitní mléčnou náhražkou, která samozřejmě splňuje nutriční parametry a v automatu se dobře rozpouští. Když jsme s napájecími automaty začínali, podávali jsme telatům šest litrů denně v pěti dávkách, nyní jsme na osmi litrech,“ pokračoval zootechnik.
Novostavba zkolaudovaná v polovině července, kde telata stráví tři měsíce, je světlá a vzdušná. Střecha odizolovaná pur panely, volné boční stěny opatřené sítěmi a roletami a otevřená hřebenová štěrbina, jež významně napomáhá prosvětlení stavby, jsou základními prvky udržující stájové mikroklima na optimální úrovni. Zatímco hrazení je ze žárově zinkovaného materiálu s delší životností, pro udržení nezbytné zoohygieny se použily plastové mezistěny, které lze snadno vydezinfikovat a omývat i vysokým tlakem vody.
Více se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov
