Chov drůbeže v halách bývá spojován se špatným welfare a spoustou zdravotních problémů, ale též rizikem rezistence patogenů. Pobyt a pohyb venku znamená nejenom to, že drůbež může přicházet do kontaktu a travnatými výběhy s volně žijícím hmyzem, ale také s dalšími živočichy (a jejich výkaly), jež mohou být zdrojem původců vážných onemocnění.
Spoustu let se velkochov drůbeže odehrával výhradně v halách, kde se hlavně řešily problémy související s udržením vhodného mikroklima a šířením zdravotních problémů při vysoké koncentraci zvířat, až se nejspíš zapomnělo na všechny ty patogeny, parazity a „škodnou“, které na drůbež číhají venku. Chovatelé omezují nebo úplně eliminují chemikálie (vč. preventivního podávání léčiv v tzv. medikovaných krmných směsích), vybírají v široké škále plemen a umožňují svým hejnům toulat se venku, protože věří, že je to pro zvířata a životní prostředí příznivější.
Campylobacter spp. z kontaminovaného kuřecího masa je nejčastější příčinou těchto alimentárních problémů. Návrat k tradičním chovatelským praktikám, jako je volný chov drůbeže bez použití antibiotik, a pravidelného, střídavého využití travnatých ploch, může nejenom snížit rizika přenosu onemocnění na člověka, ale zároveň zlepšit životní podmínky zvířat. Různé analýzy naznačily, že výskyt Campylobacter spp. se zvyšuje u drůbeže na farmách s vyšší průměrnou rychlostí větru v sedmi dnech před odběrem vzorků; na farmách nacházejících se v oblasti zvýšené koncentrace zemědělské výroby; v hejnech s mladšími ptáky, s více přesuny, vyšší hustotou osazení a při chovu brojlerů.
Rezistence vůči antimikrobiálním látkám je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z 10 největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví, protože ohrožuje účinnou prevenci a léčbu stále se rozšiřujícího spektra infekcí způsobených viry, bakteriemi, houbami a parazity. Každý rok se na celém světě vyskytne asi 600 milionů případů tzv. alimentárních onemocnění, které mají za následek přibližně 420 000 úmrtí, z toho je téměř 300 milionů případů a 200 000 úmrtí způsobeno bakterií E. coli. V mnoha zemích je drůbež chována v halách, které nemají účinný systém kontroly mikroklima, a proto dochází k výrazným změnám teploty a vlhkosti.
Zkoumala se účinnost kovového komplexu – karbonylu manganu – při léčbě onemocnění, jež způsobuje ptačí patogenní Escherichia coli (APEC). Je tozávažná respirační infekce drůbeže, která se stává stále odolnější vůči antibiotikům. Z množství důkazů lze usuzovat, že APEC by se mohl stát hrozbou i pro člověka. Koronavirus ukázal, jak snadno může taková pandemie vzniknout. A pravděpodobnost dalších problémů se může zvyšovat, když nefungují antibiotika k léčbě „jednoduchých“ bakteriálních infekcí. Při testování účinnosti karbonylu manganu výzkumníci pracovali s larvami zavíječe voskového (Galleria mellonella) a APEC. Test byl opakován u kuřat infikovaných APEC, která opět dostávala buď karbonyl manganu nebo PBS. Vylučování patogenů ve výkalech kuřat bylo 24 hodin po ošetření (ve srovnání s kontrolní PBS skupinou) významně nižší počet patogenů. Objevení účinnosti karbonylu manganu při léčbě APEC může být považován za významný krok vpřed při řešení problémů s antimikrobiální rezistencí, protože by to mohlo znamenat, že nepotřebujeme další antibiotika.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2023.*
V malochovech se drůbež může pásta pobývat venku praktiky denně
