U prasat je strukturální vývoj extracelulární matrix ovlivněn výživovými faktory, jako je vitamín D a stopové minerály. Kromě toho vývoj kloubní chrupavky závisí na koordinaci různých proteinů a molekul. Účinky nedostatku vitaminu D a biologické dostupnosti stopových minerálů na vývoj strukturálních vlastností kloubní chrupavky však nejsou dobře známy.
Výzkumníci prokázali rané stadium osteochondrózy s nedostatkem vitamínu D u 12 prasat. Udělali to proto, aby vyhodnotili dopad organických komplexů stopových minerálů na zotavení lézí. Poté krmili březí a kojící prasnice směsí s nedostatkem vitamínu D, aby vyvolali kyfózu hřbetní linie a ovlivnili minerální hustotu kostí a mechanické vlastnosti stehenní kosti u dalšího potomstva. Po odstavu ve čtyřech týdnech věku krmili všechna selata dávkou bez doplňkového vitaminu D, ale sestavenou tak, aby po dobu tří týdnů dodávala 150 % vápníku a 120 % potřebného fosforu. Po třítýdenní fázi odchovu přiřadili prasata do jedné ze čtyř skupin až do věku 24 týdnů. Výživa v experimentu zahrnovala anorganický zinek a mangan, organický komplex zinku, organický komplex manganu a kombinaci organického komplexu zinku a manganu. Kontrolní skupinu tvořilo pět prasat, která byla potomky prasnic krmených dávkami s krmiva pro rostoucí prasata až do konce výkrmu. Prasata byla usmrcena ve věku 24 týdnů a byly odebrány vzorky hlavy levého humeru. Tým získal chrupavkové zátky z centrální, kraniální, kaudální, mediální a laterální polohy hlavice humeru. Měřili lineární modul pružnosti a disipovanou energii při stlačení, aby určili vlastnosti chrupavky. Chrupavka z prasat krmených anorganickou zinkovou a manganovou dietou měla největší odolnost, zatímco vzorky od prasat s organickým komplexem zinku měly nejmenší rezistenci
Anatomické umístění mělo významný vliv na odolnost proti elastické deformaci při namáhání. Kaudální poloha měla největší odpor a kraniální poloha měla nejmenší. Protože však nebyly popsány vzorce zatížení v pažní kosti, resp. přední končetině, prasete, výsledky nelze použít k naznačování toho, zda jsou nosné oblasti s vysokou nebo nízkou hmotností tužší. Kromě toho krmivo ovlivnilo odolnost vůči elastické deformaci při stresu. Chrupavka prasat krmených anorganickou zinkovou a manganovou dietou měla největší odolnost, zatímco vzorky z prasat s organickým komplexem zinku měly nejmenší rezistenci.
Přítomnost stopových minerálů ve všech dávkách podporuje plnou obnovu mechanických vlastností chrupavky. Účinky organických komplexů stopových prvků však dále nezlepšily obnovu chrupavky nad rámec suplementace anorganickými stopovými prvky. Autoři proto došli k závěru, že biologická dostupnost stopových minerálů po nedostatku vitaminu D má minimální vliv na vlastnosti materiálu kloubní chrupavky.
U selat je produkční úspěch spojen s rychlým rozvojem zdravé mikrobioty ve střevech. Příjem správného krmiva ve správný čas může spustit tento vnitřní ekosystém, který může vést k dřívějšímu dosažení porážkové hmotnosti. Období po odstavu je náročné období v životě prasat, které ovlivňuje zdraví a funkci střev. Změny v krmivu doprovázené morfologickým a enzymatickým zráním střevní sliznice mohou negativně ovlivnit trávení a vstřebávání. Kromě toho jsou selata ve fázi rychlého růstu, takže mají větší potřebu bílkovin, než je kapacita střeva. Nestrávené proteiny však umožňují množení patogenní bakteriální flóry, která produkuje toxiny a způsobuje průjem. Proto množství bílkovin podávaných selatům hraje hlavní roli ve zdraví a funkci střev po odstavu.
Selata krmená vysokým obsahem bílkovin vykazovala větší průměrný denní přírůstek a konverzi krmiva než selata krmená nízkým obsahem bílkovin v prvních 25 dnech experimentu až do změny dávky. Průměrný denní přírůstek a rychlost konverze krmiva však byly stejné pro dvě hladiny bílkovin v období od změny dávky do změny ustájení. Kromě toho hladina bílkovin v krmivu neovlivnila průměrný denní příjem krmiva selat.
Výskyt průjmu začal v časném období po odstavu a pokračoval v období mezi odstavem a změnou krmiva a období mezi změnou ustájení a koncem období po odstavu. Celkový výskyt průjmu byl nižší u prasat krmených dietou s nízkým obsahem bílkovin, než u prasat krmených dávkou s vysokým obsahem bílkovin. Vliv hladiny bílkovin v krmivu na sumace skóre průjmu byl vysoce významný až do změny umístění, zatímco od změny umístění do konce experimentu nebyl významný.
Diverzita fekální mikrobioty se zvýšila po změně krmiva a dále se zvýšila po změně ustájení, přičemž nebyla ovlivněna hladinou bílkovin v krmivu. Fibrobacteres, Proteobacteria a Spirocheaetes byly více zastoupeny ve výkalech selat s dávkou s nízkým obsahem bílkovin, zatímco Firmicutes byly hojnější ve výkalech selat krmených vysokým obsahem bílkovin. Selata krmená nízkým obsahem bílkovin měla výkaly, které byly po celou dobu experimentu bohatší na sušinu a organickou hmotu a nižší na celkový a amonný dusík. Kromě toho byly koncentrace hemicelulózy a celulózy vyšší ve vzorcích stolice s nízkým obsahem bílkovin. Dále se po změně krmení mírně zvýšily koncentrace kyseliny propionové, valerové a zejména izovalerové.
Snížení obsahu bílkovin v krmivu může snížit výskyt a závažnost gastrointestinálních syndromů u selat ve zvláště stresových fázích odchovu, přičemž růstovou výkonnost ovlivní pouze okrajově.
Pig Progress
