05.01.2011 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ovčáci ověřují rodičovství plemeníků

Jedním z bodů bohatého programu třinácté ovčácké konference v Seči bylo i zhodnocení úrovně plemenářské práce v chovech. Vedle výpočtu plemenných hodnot se mimo jiné diskutovalo také o genotypizaci ovcí, která se již před osmi lety stala nedílnou součástí šlechtitelských programů. Loňskou novinkou schválené šlechtitelské koncepce zaměřené na komplexní zlepšování genetických vloh zvířat za účelem dosažení žádoucí užitkovosti je také ověřování parentity ovcí. Ta by měla mimo jiné přispět i k objektivnějšímu počítání plemenných hodnot a zefektivnění plemenářské práce v domácích chovech ovcí.

Šlechtěním ovcí je pověřen Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK), který se řídí schváleným šlechtitelským programem, na jehož tvorbě se podílí jeho dvacet chovatelských klubů. Od roku 2002 byl domácí program šlechtitelské práce rozšířen o genotypování, jehož cílem bylo postupně eliminovat z chované populace ovce geneticky vnímavé ke klusavce.
„Nejpodstatnějším argumentem pro zavedení genotypizace bylo zlepšení zdraví stád ovcí a podpora odbytu zvířat a jejich produktů na domácím i intrakomunitárním trhu. Neméně zásadní byla i ochrana trhu s ovčími produkty vzhledem k možnému riziku negativního ovlivnění zdraví lidí. Je však třeba říci, že podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií bylo přijetí šlechtitelských programů genotypizace ovcí povinné pro všechny členské státy,“ uvedl k problematice genotypování MVDr. Radek Axmann z Krajské veterinární správy Pardubice.

Princip genotypování ovcí
To, že genetická informace každého organismu je zapsaná v molekule DNA, která obsahuje geny s alelami je obecně známý fakt. V souvislosti s genotypováním je pak důležité ještě vědět že na každém kodonu (tripletu) dvou různých alel jednoho PrP genu mohou být různé kombinace aminokyselin. Konkrétně pak u ovcí se jedná o patnáct možných kombinací, jejichž výskyt je u každého plemene různý. Z hlediska možného vzniku klusavky (scrapie) je nejvíce rezistentní alela ARR, naopak alela VRQ predisponuje vznik uvedeného spongiformního onemocnění nejvíce. Pro úplnost je třeba ještě uvést, že podle vnímavosti ke scrapii se zvířata dělí do pěti skupin. V první skupině jsou ovce s genotypem ARR/ARR, ve druhé mají kombinace alel ARR/AHQ, ARR/ARH, ARR/ARQ, ve třetí ARQ/ARH, ARQ/AHQ, AHQ/AHQ,ve čtvrté ARR/VRQ a konečně v poslední AHQ/VRQ, ARH/VRQ, ARQ/VRQ, VRQ/VRQ.
Z výše uvedeného vyplývá, že cílem zmiňované genetické testace ovcí byla změna PrP genotypů ve prospěch kombinace alel ARR při současném vyloučení všech VRQ genotypů. Svazem chovatelů ovcí a koz zavedené genotypování plemenných beranů před jejich zařazením do plemenitby je cestou, jak poměrně rychle získat geneticky odolnější generace jehňat vůči klusavce bez negativního ovlivnění užitkových vlastností.

Výsledky genotypování
„Zařazení zvířat do skupin podle rizika vzniku klusavky byla v době zavedení tohoto šlechtitelského programu v České republice horší než v zemích Evropské unie. Je ale třeba
podotknout, že rozložení jednotlivých genotypů nebylo výrazně horší a že pouze odráželo čtyřletý náskok členských zemí. Dobrou zprávou pro naše chovatele byla skutečnost, že frekvence dvou nejrizikovějších skupin (R4 a R5) byla 14 %, tedy zhruba na úrovni, která byla předpokládána a na kterou byl v roce 2002 položen selekční tlak. Rozložení jednotlivých genotypů výrazně vybočovalo pouze u romanovských ovcí, bohužel zcela negativním směrem. Přijatá opatření zahrnující výběr nejcennějších zvířat romanovského plemene a sestavení individuálních připařovacích plánů měla eliminovat VRQ alelu a naopak posílit četnost alely ARR. Za osm let fungování tohoto šlechtitelského programu se daří stanovený cíl plnit. Díky pochopení situace chovateli dnes genotypy skupin R1 a R2 u tohoto plemene romanovských ovcí tvoří 68 %, R3 27 % a R4 a R5 pouhých 5 %. Z celkového pohledu pak frekvence genotypů skupiny R3 klesla ze 33 na 18 %, R4 z 5 na 2 % a R5 z 9 na 1 % s tím, že došlo k nárůstu četnosti genotypů skupiny R1 ze 17 na 37 % a R2 ze 36 na 41 %. Více než tři čtvrtiny domácího odchovu plemenných ovcí v současné době nesou klusavce rezistentní alelu ARR. Na druhou stanu, ani po osmi letech se dosud z populace nepodařilo zcela eliminovat rizikovou alelu VRQ, která byla zjištěna u tří procent zvířat. V roce 2008 byly ve Velké Británii zveřejněny studie, ze kterých vyplynulo, že alela ARQ má přímou vazbu na životaschopnost a přežitelnost jehňat. Díky tomu většina zemí upravila selekční tlak na skupinu rizika R3 a to tak, že berany je opět možné zařazovat do chovu. Doufejme, že z tohoto zjištění přijmeme odpovídající závěry také u nás,“ konstatoval MVDr. Axmann.

Parentita – ověřování rodičovství
Do Metodiky kontroly zdraví bylo v loňském roce u ovcí zařazeno také vyšetření, kterým se ověřuje, zda je zvíře skutečně potomkem rodičů deklarovaných jako rodiče původu. V této souvislosti se pracuje s termíny jako je parentita (rodičovství – shoda původu potomka s oběma uvedenými rodiči), paternita (otcovství – shoda původu potomka s uvedeným otcem) a maternita (mateřství – shoda původu potomka s uvedenou matkou).
Vyšetření se stanovuje na základě analýzy polymorfismu vybraných mikrosatelitních markerů a stejně jako genotypování jej provádí Státní veterinární ústav v Jihlavě (SVÚ Jihlava).
„Materiálem pro vyšetření je nesrážlivá krev, odebraná stejným způsobem jako pro genotypizaci. Pro vyšetření se využívají také vzorky krve, které již byly odebrány pro genotypizaci a v jihlavském veterinárním ústavu se uchovávají pro další analýzy. K dispozici mají vzorky krví zvířat, která byla genotypována od roku 2006. Pro bezproblémové vyhledání vzorku krve zvířete je však potřeba v žádance na vyšetření vyplnit číslo zkušebního protokolu, ve kterém byl zvířeti stanoven genotyp a číslo samotného vzorku. Protože týdenní kapacita pro vyšetření ověřování rodičovství je maximálně 96 vzorků a samotná laboratorní analýza jednoho vzorku vyžaduje asi čtyři dny může se stát, že chovatelé nebudou mít k dispozici výsledky ještě před konáním nákupních trhů. Tomu mohou předejít jedině tak, že správně vyplněné objednávky ke stanovení genetického profilu zašlou k nám na Státní veterinární správu v dostatečném časovém předstihu čas,“ vyjádřil se ředitel Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS ČR MVDr. Zbyněk Semerád.

Stanovení parentity
Stanovení genetického profilu ovcí se provádí na základě objednávky, kterou vyplňuje Státní veterinární správa (SVS) na základě žádosti zaslané Svazem chovatelů ovcí a koz. Vyplněnou objednávku SVS následně zasílá příslušné Krajské veterinární správě (KVS) a na vědomí také SVÚ Jihlava. Krajská veterinární správa v objednávce doplní údaje o odesílajícím úředním veterinárním lékaři a podepsanou jí obratem zašle do zmiňovaného veterinárního ústavu. Pokud se v archivu SVÚ Jihlava nenachází krev od některého z deklarovaných rodičů potomka, tak se musí zajistit odběr vzorku krve. Krajská veterinární správa umožní uschování odebrané krve a její předání svozné lince SVÚ Jihlava. Náklady za odběr hradí příslušná KVS.
„Za účelem ověření rodičovství je potřeba provést odběry krve od potencionálních matek beranů, které doposud nebyly genotypovány a stejně tak i importovaných plemenných beranů.
Výsledky by chovatelé měli mít k dispozici před zahájením nákupních trhů beránků, které probíhají zhruba od poloviny září do poloviny října. Protože během tohoto období se klasifikuje okolo pěti až šesti set mladých beranů, což je při kapacitních možnostech laboratoře časově nezvládnutelné, je třeba objednávky se vzorky zasílat včas. V řadě chovů praktikují odběr vzorků krve v jarním období, kdy se manipuluje se stádem a podzimní klasifikace beránků pak proběhne bez problémů. Jsem přesvědčen, že od loňského roku prováděná vyšetření na ověření rodičovství má smysl. Systém je nastaven tak, aby práce spojená s odběrem vzorků chovatele více nezatěžovala. Využívá se již jednou odebraná krev na genotypizaci a administrativu spojenou se stanovením parentity má na starosti šlechtitel působící v chovu. Získané výsledky přispějí k přesnějšímu počítání plemenných hodnot a tím i k efektivnějšímu šlechtění domácích populací ovcí,“ doplnil předseda SCHOK Ing. Vít Mareš.

Klíčové informace:
– Šlechtěním ovcí je pověřen Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, který se řídí schváleným šlechtitelským programem, na jehož tvorbě se podílí jeho dvacet chovatelských klubů.
– Od roku 2002 byl šlechtitelský program rozšířen o genotypování, jehož cílem bylo postupně eliminovat z chované populace ovce geneticky vnímavé ke klusavce.
– Od roku 2010 je součástí šlechtitelského programu také ověřování parentity plemenných zvířat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down