V relativně stabilizované spotřebě masa v České republice, která odpovídá úrovni něco kolem 80 kg na osobu za rok hraje jehněčí maso se svými 0,4 kg (včetně masa kozího a koňského) vedlejší roli. Je považováno za specialitu nebo sezónní záležitost podobně, jako zvěřina. Právě ke zvěřině má nejblíže maso vřesových ovcí, které se od hlavního produktu jatečních zvířat u nás běžně chovaných plemen ovcí přeci jen liší.
Vřesové ovce se u nás chovají od roku 2001, tehdy prvních jedenáct zvířat dovezl na svou farmu v Mokrovratech Ing. Jiří Řípa.
„Chtěli jsme doplnit farmu s chovem skotu plemene galloway, daňků a jelenů sika o další druh přežvýkavců. Vřesové ovce si nás získaly atraktivním vzhledem a zejména pak odolností a nenáročností s ohledem na naše pastviny, které jsou na půdě nízké bonity a často trpí přísuškem. Nejen díky tomu, ale i pro vynikající kvalitu masa si ovce vřesová získala další domácí příznivce. Začali jsme se proto věnovat plemenářské práci, potažmo jsme zvířata zapojily do kontroly užitkovosti. Výsledkem tohoto úsilí bylo v roce 2009 získání statutu šlechtitelského chovu,“ zavzpomínal Ing. Václav Pařízek, který má nad farmou na Dobříšsku zootechnický dozor.
S nárůstem početních stavů vřesových ovcí se samozřejmě začala zvyšovat nabídka jatečných zvířat, tvořená z beránků nezařazených do plemenitby. Podle informací německých chovatelů si charakteristickou chuť mladého jehněčího udrží tmavé, libové a jemné maso bez loje ještě od zvířat porážených ve 12 až 14 měsících věku.
„První poražené beránky jsme nabídli přátelům a zorganizovali jsme několik degustací. Více než názor laiků, kteří si dají skopové maso jednou za rok nás zajímal názor kolegů ovčáků, jež skopové pravidelně konzumují. Jejich hodnocení potvrdilo informace od německých chovatelů, kteří ve svých propagačních letácích uvádějí, že má charakter zvěřiny. A Němci zvěřinu milují, pokud pominu Seveřany, tak mají nejvyšší spotřebu v Evropě. Možná i proto se na německém trhu prodává maso vřesových ovcí jako specialita za vyšší cenu. V některém domácím časopisu jsem objevil článek s názorem, že rozdíly v chuťových vlastnostech vřesových ovcí mohou být podmíněny výživou v místech původního výskytu plemene. Obrátil jsem se proto na náš dlouholetý spolehlivý německý kontakt - George Palmeho ze Zemědělského úřadu v Műhldorfu, zda by nám neposkytl podrobnější informace o skladbě masa vřesových ovcí. Výsledky poskytnuté ze studie vypracované na univerzitě v Hannoveru ukázaly, že vlastnosti masa vřesových ovcí nejsou dány výživou, ale jsou podmíněny genetikou,“ konstatoval Ing. Pařízek.
Celý článek najdete v srpnovém číslu časopisu Náš chov
