Produkce vajec ve vyspělé drůbežářské Evropě nezadržitelně spěje k alternativním systémům chovu nosnic. Prioritou nařízení Evropské unie, které prozatím bude tolerovat dosud celosvětově nejrozšířenější klecový chov jen do 1. ledna 2012 je, aby používané technologie chovu zvířatům nebránily jejich projevům přirozeného chování. Ve hře je také často proklamovaná lepší kvalita vajec a v rámci IPPC i stále aktuální ochrana životního prostředí. Jednoduchými počty lze dojít k závěru, že stanovené technologie jsou vykoupeny vyššími náklady, což se musí odrazit i v ceně finálního produktu.
Pod tlakem nařízení směrnice Rady č. 1999/74 EC, která stanovuje minimální standardy pro ochranu nosnic, již řada tuzemských producentů vajec zrušila výrobu. Nejen již technologicky nevyhovující a fyzicky opotřebené klece, ale i snižování hustoty osazení klecí se podepsalo pod snížením počtu intenzivně chovaných slepic, které nutně vedlo i k nižší výrobě vajec. Podle odborníků je více než jisté, že tento stav se bude i nadále prohlubovat, ale s jakou rychlostí to bude, zatím objektivně neodhadnou.
Pohodlí nosnic prioritou
Z klecových systémů se podle zásad welfare budou tolerovat pouze obohacené (komfortní) klece. Neklecové alternativní systémy chovu nosnic, mezi které patří technologie na hluboké podestýlce, dále na podestýlce v kombinaci s rošty, ve voliérách a ve výbězích, jsou proti klasickým bateriovým klecím z hlediska pohodlí zvířat výhodnější. Jejich odvrácenou stranou mince jsou ale vyšší výrobní náklady v důsledku průměrné vyšší spotřeby krmiva na nosnici, nižší užitkovosti a nižší produktivity práce.
Společnost Avesco, s. r. o., se sídlem v Lounech je jednou z firem, která chová nosnice na hluboké podestýlce. „Současný tuzemský trh s konzumními vejci je zavalený komoditou z dovozu. Od toho se odvíjí i nízká cena konzumních vajec, která je momentálně kolem 1,40 Kč za kus. Protože náš spotřebitel ještě nerespektuje vyšší cenu vajec z alternativních systémů, jsme nuceni prodávat je pod výrobními náklady. To ale myslím není jen náš problém, ale týká se i jiných zemědělských komodit. Podle situace ze sousedního Rakouska, kde spotřebitel dává přednost vejcím od klidových, tedy nestresových slepic, lze předpokládat, že produkce vajec na hluboké podestýlce je perspektivní a v blízké budoucnosti dostane zelenou i u nás,“ říká na úvod odborný garant jmenované společnosti Ing. Miloš Novák, který souběžně působí ještě u dceřiné firmy Mivak, s. r. o.
Podnikání na třech frontách
„Podnikatelské riziko jsme rozložili do tří komodit, a to do již zmiňované produkce konzumních vajec na podestýlce, dále do výkrmu brojlerových kuřat a do pěstování žampiónů,“ pokračuje Ing. Novák. Zatímco produkce žampiónů v průměru kolem 25 tun za měsíc ve dvou objektech je aktivitou obou výše jmenovaných firem, technologie chovu nosnic na hluboké podestýlce na farmě Solopysky je od loňského roku registrována u společnosti Avesco. Dva výkrmové provozy – jeden v Blšanech s jednorázovou naskladňovací kapacitou 90 000 kuřat a druhý ve Zbrašíně se 40 000 kuřaty - spadají pod společnost Mivak.
„Do alternativního chovu nosnic jsme šli v době, kdy se cena vajec na trhu pohybovala mezi 2,20 až 2,40 Kč za kus. Investovali jsme nemalé prostředky do rekonstrukce bývalého kravína, do technologie a vybavení pro třídění vajec. Chystanou rekonstrukcí dalšího objektu bychom mohli současnou výrobu konzumních vajec ztrojnásobit. Na vyšší kapacitu produkce vajec máme již připravenou také třídičku, kterou momentálně využíváme asi ze 30 %, na níž bychom byli schopni vytřídit ve dvousměnném provozu kolem 50 000 vajec. Náš záměr budeme však realizovat až poté, co se vyšší náklady na výrobu vajec z podestýlkových technologií odrazí i v jejich lepším zhodnocení na trhu,“ prozrazuje Ing. Novák a dodává: „Získat úvěr na rekonstrukci zdaleka nebylo jednoduché. Banky do zemědělství půjčovat nechtějí. Potřebné finance jsme získali od jediného peněžního ústavu až po devítiměsíčním usilovném jednání.“
Na farmě Solopysky
V rámci nonstop systému slouží objekt farmy v Solopyskách s kapacitou pro 6700 kusů jak pro odchov kuřic, tak pro užitkový chov nosnic. Znamená to, že hala i technologie se využívají od jednorázového naskladnění jednodenních kuřat až do vyskladnění vynešených slepic. Proto se během jednoho výrobního cyklu ve vnitřním prostoru haly neprovádějí žádné náročné zásahy, které by mohly narušit výrobní postup a podmínky pro optimální vývoj kuřat a odpovídající užitkovost nosnic. Podle Ing. Nováka je praktikovaný nonstop systém výhodnější nejen z hlediska minimalizace stresu ptáků, ale i po zdravotní stránce.
Dosud jediný zástav jednodenních kuřat snáškového hybridu Isa Brown dodala ze své líhně v Žabčicích akciová společnost Integra. Ta dodává kuřata již vakcinovaná (proti Markově chorobě a podle aktuálního stavu nákazové situace a požadavků odběratelů i proti infekční bronchitidě a Newcastelské chorobě) a s kauterizovaným zobákem.
„Pro náš záměr potřebujeme kvalitní výchozí materiál a Isa brown naše představy splňuje. Vedle vynikajících parametrů užitkovosti hraje velmi důležitou roli i její velmi dobrá přizpůsobivost. Do technologie na hluboké podestýlce je to náš první zástav a užitkovost nosnic za dosavadních šest měsíců je dobrá. V porovnání s klecemi je ale nižší – odhadem dosahovaných 290 vajec na nosnici představuje asi 87 % snášky v klecích,“vypočítává Ing. Novák.
Zabezpečení zdravotní nezávadnosti
„V provozu plníme povinné zabezpečení zdravotní nezávadnosti finálního produktu systémem kritických bodů HACCP. S jeho realizací jsme začali v říjnu loňského roku,“ konstatuje Ing. Novák. Podle plánu systému HACCP společností přijatá opatření, eliminující veškerá možná rizika během výrobního cyklu, zahrnují zásady v několika krocích. Nejprve dokonalou přípravu objektu, kterou zahajuje mechanická očista. Následuje postřik dezinfekčními roztoky a fumigace parami formaldehydu. Po ošetření se ještě ověřuje účinnost asanace vyhodnocením mikrobiologických stěrů ze stanovených ploch. Při přejímce jednodenních kuřat se posuzuje jejich celkový stav a kontrolují se údaje v přiloženém veterinárním osvědčení. Před převodem odchovaných kuřic na úsek užitkového chovu se ve spolupráci s veterinárním lékařem posuzuje zdravotní stav kuřat v průběhu celého cyklu, zvláště pak z hlediska nebezpečí onemocnění chorobami, přenosnými na člověka. Pravidelná kontrola dodávek krmiv, včetně třídění, balení a skladování vajec potom celý koloběh zkvalitnění výroby uzavírá.
„Dokonce jsme uvažovali o produkci biovajec. Je to však náročné. Například výrobci krmných směsí by museli doložit, že vyrábějí z chemicky neošetřených komponent. V plánované výrobě obilí, které bychom využili do ekologických krmných směsí, bychom zhodnotili i 4 000 tun vysoce kvalitního kompostu z organického odpadu ze žampionárny a z výkrmu brojlerů. Směsi by současně měly být prosté od kokcidiostatik a antibiotik. Možné vyšší riziko úhynu kuřat je zcela úměrné minimálním veterinárním zákrokům, samozřejmě s výjimkou povinné vakcinace. Ovšem vejce z ekologických systémů jsou řádově pětkrát až šestkrát dražší, a to je alespoň prozatím pro náš trh nerealizovatelné,“řekl na závěr poradce.
Přestože parametry pohody nosnic podle požadavků EU jsou současně jmenovatelem pro kvalitu produkce, která by měla být dobrým odrazovým můstkem pro konkurenceschopnost, boom na tuzemském trhu s konzumními vejci z alternativních systémů se zatím nekoná. A co ve společné Evropě? Uvidíme.
