Ptačí chřipka subtypu H5N1 byla loni prokázána u jednoho z hejn ve šlechtitelském chovu společnosti Rybářství Nové Hrady poprvé 19. listopadu, přičemž o měsíc později, respektive 17. prosince ji veterináři potvrdili u dalších čtyř hejn. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera se nákaza potvrdila při povinném vyšetření drůbeže držené v izolaci v ochranných pásmech okolo již dříve vyhlášených ohnisek ptačí chřipky v katastrálních územích Byňov a Údolí u Nových Hradů. Pravděpodobným zdrojem nákazy byly volně žijící vodní ptáci.
„V listopadu veterináři v první várce utratili mladé husy, které byly pozitivní. Potom přišly na řadu rodiče a prarodiče. Přitom husy byly zavřené, nepadaly, byly krásné a bez klinických příznaků. Ne všechny ale byly pozitivní, a tak ve snaze zachránit, co se dá, jsme zažádali jihočeskou veterinární správu o zmírnění opatření. Povolili nám z každé linie sto hus a třicet houserů. V současné době tak máme vyselektované hejno o 420 ptácích, které je zavřené a pod přísnou kontrolou. Spolu s rezervním hejnem máme v chovu něco přes osm set kusů ptáků. Snad budeme moci nějak pokračovat, ale jaro je ještě daleko,“ konstatoval s obavami ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař.
Vzhledem k tomu, že ve šlechtitelském chovu byl potvrzen virus ptačí chřipky subtypu H5N1, který je potenciálně nebezpečný i pro člověka, asanace prostředí v ohnisku nákazy probíhala za přísných bezpečnostních podmínek. Hasiči společně s pracovníky krajské veterinární správy ustrojeni do ochranných obleků, včetně respirátorů, naložili ptáky do připravených velkoobjemových kontejnerů, kde došlo k jejich usmrcení. Po likvidaci hejna sanovali halu antivirotickým přípravkem. Všichni, kdo se nacházeli v nebezpečné zóně, prošli osobní dekontaminací, stejně jako veškerý materiál použitý v ohnisku nákazy.
Z celkového počtu pěti tisíc chovných hus s tisícovkou houserů tak ve šlechtění společnosti Rybářství Nové Hrady zůstalo něco přes osm set kusů ptáků, reprezentující tři genetické linie.
„V souvislosti se vzniklou situací v chovu důsledně dodržujeme přísná pravidla biosekurity. Kromě zavedených standardních opatření jsme přistoupili k osazení hal s husami germicidními trubicemi, které fungují na principu viditelného světla o vlnové délce 405 nm. Na rozdíl od škodlivého ÚV záření je světlo s touto vlnovou délkou bezpečné pro lidi, zvířata i rostliny. Jedná se o český patent, kterým se účinně zabíjejí bakterie, houby, plísně i viry především v humánní sféře. Na zvířatech, respektive našich husách se LED dezinfekce zkouší poprvé. V halách máme natrvalo celkem patnáct těchto trubic, přičemž každá svou dezinfekční účinností pokryje prostor o 40 m³. Tím bychom měli mít zajištěnou bezstarostnou dezinfekci na několik let,“ neskrýval své přání Lubomír Zvonař.
Prodej vykrmených hus sice zůstává sezónní záležitostí (na svatého Martina a Štěpána), ale zvyšující se počet spotřebitelů volajících po kvalitním čerstvém českém výrobku s prokazatelným původem by mohl tuto statistiku změnit. Vždyť chlazená husa na českém trhu chybí a v obchodních řetězcích nabízená mražená husa z dovozu nemůže svými dietetickými vlastnostmi konkurovat čerstvému výrobku.
„V drůbežářské sektoru je chov hus pomyslnou kapkou v moři. V republice je nás jen pár chovatelů, kteří se husám věnují. Velký problém vidím i v absenci porážky. Když k tomu připočítáte ptačí chřipku, s jejímiž následky se potýkají i jiní chovatelé, lze budoucnost komerčního chovu hus považovat za velmi nejistou. I s ohledem na skokové navýšení nákladů na krmení a energie, ale i na provoz nedokážu zodpovědně říci, zda to budeme schopni jako podnik všechno utáhnout. Zatím počkáme, jak dopadne to poslední hejno,“ řekl na závěr našeho rozhovoru první muž společnosti Rybářství Nové Hrady, s. r. o., která vznikla v roce 1993.*
