Pohyb po pastvinách a příjem čerstvé píce sice patří k přirozenému způsobu života býložravců. Nicméně nelze zapomínat, že ta na první pohled idylická pohoda v sobě může skrývat mnohá nebezpečí. Ať už z hlediska výživy, kdy pastevní porost nemusí vždy dosahovat té nejlepší kvality, a to nejenom v době sucha, kdy má problém se sám udržet při životě, natož ještě uživit zvířata.
Každý chovatel, který využívá k chovu zvířat pastviny, musí věnovat spoustu času a práce nejenom jejich vymezení, aby chovaná zvířata nechodila tam, kam nemají (či jejich krmiště a napajedla nenavštěvovala zvěř z okolí), údržbě a obnově, aby zajistil jejich kvalitu, ale také preventivním a léčebným opatřením u zvířat, která pomohou udržet jejich zdraví v co nejlepším stavu a tím pádem i jejich produkci a efektivitu.
Kvalitní ohrazení pastvin pomáhá nejenom udržet pasená zvířata v daném prostoru, ale měla by pomoci ochránit krmiště a napajedla před nezvanými návštěvníky z řad divoké zvěře, která mohou být značným rizikem pro přenos onemocnění na hospodářská zvířata. Nicméně ne vždy jsou ohrady a ohradníky dostatečně účinné, a tak je přenos nemocí z divokých na hospodářská zvířata vcelku běžným problémem.
Ale ani na pastvinách, kde se žádný divoce žijící druh běžně nevyskytuje, nemusí být pasoucí se zvířata zcela v bezpečí. Zejména na vlhkých lokalitách se skrývá nebezpečí, které se jmenuje motolice jaterní (Fasciola hepatica). Tento parazit může významně ovlivnit nejen chov skotu a jeho produktivitu. Skot nebo ovce, které se pasou na pastvinách s přítomností infekčních stadií (resp. infikovaného mezihostitele) tohoto parazita, jím mohou být nakaženy. Motolice se vyvíjí v játrech infikovaného zvířete a vzniká tzv. fasciolóza.
Prevence je vždycky lepší a levnější, než léčba. Jenže k zavedení odpovídajících opatření je potřeba mít dobrý přehled o nepříteli. Až donedávna byla predikce rizika nákazy motolicemi založena na odhadu srážek a teploty, bez zohlednění životního cyklu parazita a vlivu půdní vlhkosti. To, v kombinaci s časovým průběhem nemoci a distribucí připisovanou klimatickým změnám, učinilo kontrolu výskytu motolic stále problematičtější
Bakterie máme obvykle spojené s problémy, tedy jako původce onemocnění a tím pádem i jako organismy, které je potřeba rychle a účinně likvidovat.
K vyhledání genů, které by mohly být zapojené do schopnosti usmrcovat hlístice, porovnali vědci genomy dvou vybraných kmenů s dalšími pěti kmeny druhu Chryseobacterium, které ovšem tuto mimořádnou schopnost nemají. Objevili, že Chryseobacterium nematophagum je nositelem specifického genu kódujícího enzym rozkládající chitin a kolagen. Ten je součástí asi 13 % bakteriálních genomů, který je jedinečný pro C. Jeho specifické vlastnosti způsobující vysokou virulenci u mnoha druhů hlístic – mohl stát prostředkem k omezování stále problematičtějších parazitů, které jsou aktuálně velmi velkou zátěží jak v zemědělství, tak v sektoru veřejného zdraví.*
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková
Podrobnější informace v časopisu Náš chov 3/2021.
