Geny v sobě skrývají důležité informace o každém živém organismu. Veškeré znaky i vlastnosti jsou v nich zakódovány. V počátcích jejich zkoumání se vědci zaměřovali hlavně na produkci hospodářských zvířat, ale v současnosti jsou stále častěji cílem geny, které ovlivňují odolnost a zdraví zvířat či jejich chování a životní projevy.
Chov hospodářských zvířat už dávno není jen o užitkovosti měřitelné v kusech, kilogramech či litrech a jejím zvyšování. Stále častěji se chovatelé i šlechtitelé zajímají o vlastnosti, které zvyšují efektivitu produkce, snižují náklady na chov či zmenšují rizika zdravotních problémů a zlepšují welfare. To platí u všech druhů i kategorií hospodářských zvířat. V chovech drůbeže jsou na jedné straně výhody v možnosti získat vyšší počet potomků v relativně krátké době a v krátkém generačním intervalu, tím pádem i v možnostech dosahovat celkem rychle genetického pokroku. Na straně druhé jsou vysoké koncentrace zvířat v chovech a s tím spojené zvýšené riziko propuknutí a šíření infekčních chorob, které na drůbežářských farmách mívají obvykle fatální následky. Hledání nových možností prevence je jedním ze směrů, kterým se vědci vydávají při zkoumání DNA.
Ptačí chřipka je velkým strašákem pro chovatele drůbeže na celém světě a její nejsilnější kmeny mají schopnost zlikvidovat celá hejna. Ve vzácných případech mohou některé z kmenů viru nakazit také člověka a způsobit mu závažné problémy. To jsou dva z důvodů, proč je na vědeckých pracovištích v různých koutech světa vyvíjeno značné úsilí, aby se podařilo dostat šíření a účinky tohoto viru pod kontrolu.
Vědci z Roslin Institute na Univeristy of Edinburgh v minulosti pracovali s experty z Cambridge University na vytvoření kuřat, která nepřenášela ptačí chřipku na další kuřata, a to s využitím genetických modifikací. Nový přístup k tomuto tématu je poněkud odlišný, protože nezahrnuje vnášení nového genetického materiálu do DNA kuřat. Vědci využili techniky genové editace, aby zabránili viru ptačí chřipky v šíření, i když zatím pouze mezi buňkami kultivovanými v laboratoři. Jejich pokusy poukázaly na možnost vytvoření „editovaných“ kuřat, která by byla vůči této nemoci rezistentní.
Profesorka Wendy Barclay z Influenza Virology na Imperial College London uvedla, že už se ví dost dlouho, že kuřata jsou zásobárnou chřipkových virů, jež mohou odstartovat další pandemii. V tomto výzkumu identifikovali nejmenší možnou genetickou změnu, kterou je možné u kuřat provést, aby se podařilo zastavit virus, což by s sebou přineslo nástroj k zastavení další pandemie chřipky už v jejím zárodku.*
