Péče a minimum stresu pro všechny

Na každé farmě se i v rámci jedné věkové kategorie nachází skupiny různě kvalitních zvířat. Bez ohledu na jejich plemennou skladbu či plánovanou budoucnost, mají všechna právo na odpovídající výživu, ustájení, chovatelskou a veterinární péči s minimem stresu.

Se všemi telaty musí vždy být zacházeno šetrně, aby byla minimálně stresována. S žádným z nich by nikdy nemělo být manipulováno hrubě a necitlivě, a to jak při chovatelských či veterinárních zákrocích, tak při přesunech v rámci farmy, nebo při převozu na delší vzdálenosti.

V závislosti na důvodu a vzdálenosti bývá přeprava zvířat řešena vlastními silami, nebo s využitím specializované externí služby. Může se jednat o převoz telat či jalovic na odchovnu, přemístění skupiny na/ze vzdálenější pastviny, přepravu prodaných či nakoupených kusů, nebo o poslední cestu na jatka. Ať už je ten důvod jakýkoliv, jen málokteré zvíře absolvuje změny spojené s cestováním v naprosté pohodě. A zejména u hospodářských zvířat je taková událost příčinou stresu. Proto musí chovatel vynaložit maximální úsilí na to, aby takové narušení welfare zvířat bylo co možná nejmenší a trvalo co nejkratší dobu.  Při dlouhých cestách musí být zvířatům umožněn přístup k vodě a krmivu. Počet přepravovaných kusů musí odpovídat dané ploše, vzdálenosti a typu cesty. Existuje mnoho faktorů, které zvyšují nebo naopak snižují hladinu stresu a přispívají ke zhoršení či zlepšení plynulosti, bezpečnosti a důsledků přepravy. Mezi potenciální následky takového přepravního stresu lze počítat zvyšování hladiny biomarkerů oxidativního stresu a stresových hormonů, jež bývají spojovány s propuknutím respiračního syndromu skotu (bovine respiratory diesease, BRD) a zvýšenou mortalitou telat. Mimo to může stres vyvolaný přepravou a změnou prostředí vést u telat mladších než jeden měsíc k dehydrataci, ztrátě tělesné hmotnosti a redukci efektivity výkrmu. Proto by cílem každého chovatele a dopravce mělo být omezení negativního vliv převozu na taková malá telata na co nejnižší míru. Naplánování cesty a příprava zvířat, které proběhnou v patřičném předstihu, jsou klíčem k lepšímu welfare během vlastní přepravy. Zejména je třeba mít jasno v tom, jaký bude charakter a doba trvání cesty, kolik a jak starých zvířat bude převáženo. Podle toho bude vybírán vhodný typ a uspořádání dopravního prostředku. Z hlediska působení stresu je doba, kterou telata stráví na cestě, významnějším faktorem než vzdálenost, na niž jsou převážena. Přičemž by měla být vezena vždy tou nejkratší cestou. Od roku 2007 platí v Evropské unii pravidla o ochraně zvířat při přepravě a souvisejících úkonech. Podle nich lze telata mladší deseti dnů převážet maximálně do vzdálenosti 100 km. Mimo to není dovoleno přepravovat telata mladší dvou týdnů, pokud by na cestě měla strávit více než osm hodin a nebyla přepravována společně se svou matkou. Přeprava by měla být naplánována tak, aby do každého dopravního prostředku byl naložen pouze takový počet zvířat, jímž nebude překročena jeho maximální kapacita. Telata mají mít k dispozici tolik prostoru, aby si mohla v průběhu přepravy bez problému lehnout. Až na výjimky, kam patří přeprava na veterinární zákrok či převoz na porážku, není dovoleno přepravovat zvířata nemocná či v nedobré kondici. Na bezpečnost je totiž nutné hledět i z hlediska zhoršení zdravotního stavu přepravovaného zvířete či rizika šíření nemocí. Proto mají být všechna telata určená k přepravě vyšetřena veterinářem a provázena dokladem o výsledcích zdravotních zkoušek. V den nakládky by měla pověřená osoba provést kontrolu každého zvířete i průvodních dokladů a zvířata, jež by mohla být zdrojem problémů, odmítnout naložit. Nakládka do přepravního prostoru by měla probíhat v co největším klidu. Jednotlivá telata či menší skupinky by měly být přeháněny bez zbytečného křiku a stresu, tedy i bez použití takových donucovacích prostředků, jakými jsou třeba hole. K tomu, aby se tele postavilo obvykle stačí podrbání či poplácání po hřbetě. Převedení telete, jež je ještě na mléčné výživě, se dá často zvládnout jednou rukou. Křik a prudké pohyby zvířata většinou vystraší a další manipulace s nimi bývá mnohem obtížnější a zvyšuje se riziko poranění, a to jak zvířat, tak osob. Hluk a spěch dobu nakládky obvykle akorát prodlouží a zvýší stres u všech zúčastněných.*

Ing. Anna Marcinková

Podrobněji v časopise Náš chov 2/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down