Původní areál s kapacitami pro líhnutí a odchov pekingských kachen vybudovaný podnikem Rybářství Třeboň má i po čtyřiceti letech využití. Namísto bílých kachen však na kachní farmě v Mokřinách nedaleko Stráže nad Nežárkou najdete divoké kachny a brojlerová kuřata.
Od roku 2009 má areál pronajatý Jan Zimmel, který se podniku vypracoval nejprve na pozici baštýře, později vedoucího uvedené kachní farmy.
„Líhli jsme tu i milion bílých kachňat, přitom podnik Rybářství Třeboň jich na svých rybnících vykrmoval 450 tisíc ročně. Protože většina z tehdy vyprodukovaných bílých kachen putovala do bývalých zemí RVHP, se změnou režimu po roce 1989 se chov pekingských kachen u nás prakticky zastavil. Aby se využily ustájovací kapacity, haly se v devadesátých letech postupně přebudovaly a osadily se technologií pro výkrm brojlerových kuřat. Doplňkově se pro tři nově založené podnikové honitby líhla a odchovávala kachňata březňaček. Základ rodičovského chovu divokých kachen položilo hejno z Blatné. Postupně jsme začali líhnout kachňata i pro další zájemce. Například v roce 2005 to bylo až 140 tisíc kachňat březňaček, což bezmála pětinásobně převyšovalo potřeby Rybářství Třeboň. S útlumem chovu pekingských kachen postupně odcházeli zaměstnanci až jsem na farmě zůstal nakonec sám. Po domluvě s tehdejším vedením třeboňského podniku jsem si areál pronajal a začal soukromě hospodařit,“ zavzpomínal absolvent střední rybářské školy ve Vodňanech.
Jan Zimmel, který na pozici vedoucího technika nasbíral cenné zkušenosti, nic převratného nevymýšlel a ve snaze smysluplně využít chovatelský areál pokračoval ve výkrmu brojlerových kuřat a v líhnutí a odchovu březňaček. Ve třech halách vykrmuje 45 až 50 tisíc jednodenních kuřat v jednom zástavu, přitom za rok otočí sedm turnusů. Vedle toho momentálně líhne osmdesát tisíc divokých kachen. Z tohoto objemu jich patnáct tisíc prodá jako jednodenních, dále stejné množství se odebere ve věku dvou týdnů, ale největší zájem je o třítýdenní a čtyřtýdenní. Podle jeho slov zákazníci upřednostňují větší kachňata, protože je nemusí držet doma pod elektrickou kvočnou a mohou je vypustit rovnou na rybník.*
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.
