Kryokonzervace spermatu v tekutém dusíku přinesla v druhé polovině 20. století revoluci do šlechtění i chovu hospodářských zvířat, především pak skotu. Už „otcové“ mražení spermatu však koketovali s technikou konzervace, která by se obešla bez extrémně nízkých teplot a tudíž i bez drahého tekutého dusíku. Zatímco kryokonzervace spermatu se prosadila už před více než půlstoletím, lyofilizace spermatu se dodnes potýká s vážnými problémy. I nadále však zůstává „želízkem v ohni“ pro chovatele i šlechtitele.
Pokusy z laboratoře Ryuza Yanagimachiho z University of Hawaii v Honolulu v roce 2001 odhalily, že mrtvé lyofilizované savčí spermie mají nepoškozenou dědičnou informaci. Zachované jsou v nich i některé enzymatické aktivity. Po vpravení do oocytu umělým zásahem jsou tyto spermie s to zajistit zdárný vývoj embrya a plodu a narození zdravého mláděte. Tím se vrátila fyofilizace spermatu zpět do hry a na tomto poli se rozběhl intenzivní výzkum.
Po oplození vajíček lyofilizovanou spermií v laboratorních podmínkách se narodila nejen mláďata modelových savců, jako je laboratorní myš nebo laboratorní potkan, ale i králíčata nebo hříbata. U skotu a prasat bylo dosaženo po oplození oocytů lyofilizovanou spermií vývoje embryí do stádií schopných embryotransferu. Efektivita postupu je ale nízká. Metoda je navíc pracná a náročná na laboratorní vybavení i zkušenost a zručnost embryologů.
Ing. Tereza Žalmanová, PhD.,
Ing. Jan Nevoral, PhD.,
Ing. David Němeček,
KVD FAPPZ Česká zemědělská universita v Praze
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
VÚŽV v. v. i., Praha
(celý článek najdete v Našem chovu 3/2015)
