Letošní zima nám přinesla výrazně více srážek, než jak tomu bylo v letech minulých. Déšť a sníh se většinou pěkně vsákly do půdy, a zvláště ve vyšších polohách výrazně zlepšily stav vody v horních vrstvách i v podzemí. Stále však asi třetina republiky trpí suchem a klimatické modely nám bohužel slibují další vysýchání.
Kdysi jsme řešili, jak vodu odvést z krajiny pomocí meliorací, rovnáním toků řek, rekultivacemi atp. Došlo k rozorání mezí a scelení lánů, aby se na nich snadněji hospodařilo. Likvidovali jsme průlehy a remízky, tedy vše, co pomáhalo zasakovat vodu a bránilo erozi ornice. Dnes se nám dále „daří“ zhoršovat problém nedostatku organické hmoty v půdě zhutněním podloží nevhodnou mechanizací nebo nevhodnou kultivací, případně jejím špatným načasováním. Zhoršila se struktura plodin v důsledku úbytku živočišné výroby a osevní postupy vykazují negativní bilanci organické hmoty. Projevuje se nejen nedostatek kvalitního hnoje, ale především výpadek víceletých pícnin z osevních postupů. Dochází ke zvýšené mineralizaci organických látek v půdě kvůli rostoucí teplotě půdy. Půdní strukturu zhoršuje nedostatečné vápnění a utužení půdy přejezdy těžké techniky, nevhodné hnojení a likvidace půdního edafonu.
Abychom tento nepříznivý stav změnili, budeme nuceni najít komplexní řešení ke zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a podpořit rozvoj půdních společenstev. Stát (věda) musí podpořit zemědělce nalezením nových výrobků, do kterých by bylo možné přímo zpracovat víceleté pícniny, aby se mohly znovu pěstovat (vojtěška, jetele). Bude nutné využít vlastností odrůd jednotlivých plodin a znalosti fyziologie rostlin ke zlepšení využití zimní vody. Dále postupně provádět rozumnou změnu odrůdové skladby plodin s ohledem na změněnou situaci a přecházet k pěstování jiných, suchu odolnějších plodin. Klasické šlechtění už nestačí, rozhodující šlechtitelskou metodou se i přes současné odmítnutí u soudního dvora Evropské unie stane metoda editace genů.
