Starokladrubský kůň je původním českým plemenem koní, které svým významem překračuje hranice České republiky. Je rovněž zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat. Plemeno je dobře přizpůsobeno specifickým podmínkám prostředí, má jedinečné vlastnosti a vysokou kulturní a historickou hodnotou.
Plemeno je chováno ve stádech v Kladrubech nad Labem (bělouši) a ve Slatiňanech (vraníci) a dále u soukromých chovatelů. Je jedním z nejstarších plemen koní. Jde o teplokrevné plemeno, jež vzniklo na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Chovným cílem je mohutný kočárový kůň pro ceremoniální a reprezentativní účely.
Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách a od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům.
Velikost populace starokladrubských koní v České republice v posledních letech stagnuje, a v loňském roce nedošlo k jejímu významnému navýšení. Také počet plemenných koní (plemenní hřebci a chovné klisny) se rovněž výrazně nemění. Situace v chovu starokladrubských koní je stabilizovaná a ani v loňském roce nedošlo k větším zvratům v dlouhodobých trendech.
Ke konci loňského roku, 31. 12. 2014, bylo ve stavu národního hřebčína 46 plemenných hřebců (23 běloušů, 23 vraníků) a 501 chovných klisen (240 bělek, 261 vranek).
Do genetických zdrojů starokladrubských koní je z celkového stavu zařazeno 44 hřebců – 21 běloušů a 23 vraníků, a 346 klisen (69%) – 155 bělek a 191 vranek.
Více informací se dočtete v časopisu Náš chov 7/2015.
