Hodnocení počtu somatických buněk (PSB) v mléce patří k základním ve světě rozšířeným kontrolním programům pro velké a malé přežvýkavce, dojnice, ovce a kozy. Patří mezi základní kritéria kvality mléka a světového obchodu s ním. Na jejich hodnotě se podílí celá řada faktorů, a to od kvality krmiva, výživového stavu, stadia a pořadí laktace, způsobu dojení (ruční, strojní), nastavení dojicí techniky, stavu imunitního systému, bakteriologické zátěže prostředí až po výskyt mastitid.
Počty somatických buněk v mléce tvoří základ hygienických kontrolních programů pro dojnice, kozy i ovce na celém světě. Neinfekční faktory, jako je pořadí a stadium laktace, mají minimální vliv na somatické buňky dojnic a ovcí, ale velký vliv na mléko koz. Faktory neinfekční povahy, jako je pořadí a stadium laktace mají minimální vliv na PSB bahnic, ale o to větší vliv na PSB v kozím mléce. V současné době neexistuje v Evropské unii norma na hodnoty PSB v mléce ani koz, ani ovcí. Limit existuje pouze pro mikrobiologickou kvalita mléka, a to hodnota 1 500 000 CFU v mililitru mléka. Podle neoficiálních informací EU uvažuje o stanovení hranice PSB pro kozí mléko na 1 000 000 v mililitru mléka. Počet somatických buněk má úzký vztah i k užitkovosti malých přežvýkavců. Cílem regulace PSB je vytvoření zdravotních mantinelů pro jistotu kvality a bezpečnosti suroviny a její finalizaci pro konzumenty. Somatické buňky jsou vybaveny enzymatickým systémem, lipolytickým a proteolytickým, který narušuje jednotlivé složky mléka, ovlivňuje zpracovatelnost suroviny i trvanlivost produkce. Kromě toho mastitidní patogeny v mléce jsou doprovázeny specifickými toxiny, které znehodnocují výchozí surovinu.
Kozí i ovčí mléko je rovnocennou surovinou s mlékem kravským, a proto by mělo splňovat i obdobná hygienická kritéria. V počtech somatických buněk je limit zdraví mléčné žlázy u ovcí stanoven na hodnotu 500´103 PSB/ml. U koz se spíše uvažuje o určitém rozpětí, a to 500–700–1000´103 PSB/ml mléka. Vysvětlení problematiky počtu somatických buněk by mohlo přinést využití moderního přístroje, diferenciálního Fossomatiku, schopného rozlišit ad hoc jednotlivé buněčné částice a posoudit tak i aktuální zdravotní stav. Pokud nebudou pevně stanovena kritéria kvality mléka malých přežvýkavců, nelze očekávat jakýkoli posun v kvalitě ani uplatňování moderních přístupů prvovýroby tak, jako je tomu v chovech velkých přežvýkavců. Jednoznačně bylo opakovaně prokázáno, že lze docílit hygienických parametrů téměř srovnatelných.*
Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QJ 1510137.
Ing. Růžena Seydlová, Ph.D., Hedvika Dragounová
Výzkumný ústav mlékárenský s. r. o.
Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2017.
