Koně jsou od přírody stádová zvířata, která byla před cca čtyřmi tisícovkami let člověkem domestikována. Od té doby člověk nejenom mění prostředí, v němž koně žijí a které má významný vliv na jejich welfare, chování a ochotu s člověkem spolupracovat a řídit se jeho instrukcemi. Velikost skupiny i životního prostoru, ale i tón hlasu osob, které jsou s koněm v každodenním styku má vliv na toto soužití.
Divocí koně žili a žijí v komplexních sociálních skupinách, během dne zvládnou v průměru urazit 9–16 km a za rok pokryjí plochu až 40 km2. Nelze se tedy divit, že koně pobývající dlouhodobě na rozlehlých pláních nebo dostatečně velkých pastvinách jsou mnohem aktivnější, protože je jim umožněno se volně pohybovat, podle potřeb vyhledávat potravu, stín nebo úkryt před větrem a deštěm. Pokud žijí ve skupině, mohou většinou odpovídajícím způsobem uspokojovat své sociální potřeby a komplexně komunikovat s dalšími jedinci svého druhu. Nicméně dostatek prostoru je nezbytnou podmínkou k tomu, aby také měli možnost se vyhnout nežádoucím interakcím, ke kterým u společenských zvířat v určitých obdobích zákonitě dochází. Naproti tomu jsou koně, kteří bývají chováni na poměrně omezených plochách pastevních výběhů, ve skupinách nedostatečné velikosti a někdy dokonce i v individuálním ustájení bez možnosti dlouhodobého pobytu na pastvině.
Jak způsob chovu ovlivňuje společenskost koní a jejich ochotu spolupracovat s člověkem zpracovala Océane Liehrmannová, doktorandka z katedry biologie na univerzitě ve finském Turku. Ta pracovala již na několika studiích, při nichž se zjistilo, že koně s přístupem na pastvinu, kde se mohli setkávat s ostatními koňmi, vykazovali lepší výsledky v učení a byli méně agresivní vůči lidem než koně chovaní v individuálních boxech. Proto se rozhodla prozkoumat, zda a případně jak chovatelské prostředí a sociální vztahy ovlivňují reakce koní na pokyny vydávané člověkem.
Mezinárodní tým finských a francouzských vědců – z Univerzity v Turku, Helsinské univerzity a Národního výzkumného ústavu pro zemědělství, potraviny a životní prostředí (Institut national de recherche pour l'agriculture, l'alimentation et l'environnement, INRAE) – pozoroval a analyzoval reakce koní na lidské pokyny v závislosti na prostředí, ve kterém testovaní koně žili. Kromě toho vědci sledovali, zda kůň reaguje odlišně, jestliže pokyny vydává jemu známý člověk (majitel, ošetřovatel) nebo cizí osoba (vědecký pracovník). K provedení behaviorálních testů výzkumníci získali ve finském regionu Turku téměř šedesát koní, kteří byli v soukromém vlastnictví a využíváni pro volnočasové aktivity.
