02.07.2022 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pomáhají nejenom při produkci potravin

Chov hospodářských zvířat je námětem řady diskusí a stejně tak i bezpočtu vědeckých prací. Některá pracoviště se zaměřují více na malé přežvýkavce – ovce a kozy, protože v mnoha částech světa jsou stěžejní součástí zemědělské produkce. Ale jejich zapojení může být mnohem širší. Co třeba při obnově přirozených ekosystémů, nebo třeba v energetickém průmyslu?

 

Rákos obecný (Phragmites australis) je rychlým kolonizátorem, známým i v Česku. V USA tato nepůvodní vytrvalá travina ovládla mnoho pobřežních mokřadů od Nové Anglie po jihovýchod USA, kde tvoří husté porosty vysoké až tři metry. V důsledku toho se nejenom ztrácí ceněné výhledy na pobřežní linii, ale také jsou vytlačovány původní druhy rostlin, což způsobuje změny ve fungování mokřadních ekosystémů.

K jejich omezování jsou využívány jak tradiční chemické herbicidy, které dokážou místy zpomalit jeho šíření, tak fyzická likvidace za pomoci buldozerů a další mechanizace. Oba způsoby jsou ale spojeny pouze s omezeným a dočasným úspěchem, takže je již více než dvě dekády vedena chemická a fyzikální válka proti této rostlině. Bohužel, bez valného úspěchu. Avšak terénní experimenty vědců z Duke University a šesti dalších univerzit v USA a Evropě poukázaly na udržitelnější a nízkonákladovou alternativu, a tou je využití těchto rákosových porostů k pastvě koz.

 Studii s tímto zaměřením vedli Brian R. Silliman a docentka Rachel Carson, která se zabývá ochranou mořských biotopů na Nicholas School of Environment na Duke. Zjistili, že řízená pastva koz, případně dalších hospodářských zvířat, ve velmi zasažených mokřadech může zredukovat hustotu porostu rákosu v průměru o polovinu, a to již během tří týdnů.

Na oplocených experimentálních pozemcích Beltsville Agricultural Research Center USDA v Marylandu zjistili Silliman a jeho kolegové, že by pár takových hladových býložravců mohlo v průběhu studie omezit porost rákosu z 94 na 21 %. Kromě obnovy vzhledu pobřežní linie by kontrolované vypásání umožnilo původním druhům rostlin opětovné obsazení takto vyčištěných pozemků. Index diverzity původních druhů rostlin vzrostl na pokusných polích pětinásobně. Vědci tím poukázali na možnost získání udržitelného, nízkonákladového řešení pro regulaci rákosové invaze.

Obnovení původních mokřadních ekosystémů by mohlo postupovat ještě rychleji, pokud by správci těchto lokalit dokázali zkombinovat pastvu se selektivním použitím herbicidů k eradikaci zbývajícího rákosu a následně na jejich místo vyseli původní druhy. V tom případě by se jednalo o tzv. win-win situaci, kdy mají z výsledku prospěch obě zúčastněné strany. I když zde by bylo těch vítězů více než jenom dva. Mokřady by získaly obnovení přirozené rozmanitosti a funkce. Farmáři by profitovali díky platbě za poskytnutá zvířata a přístupu k pastvinám zdarma. Majitelé a správci mokřadů by omezili náklady na likvidaci rákosu a všichni ostatní by získali zpět úchvatné výhledy na moře a pobřežní linii.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down