Bylo vyšetřeno celkem 650 zvířat pocházejících ze čtyř chovů skotu na výskyt paratuberkulózy (Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis, MAP). Všechna zvířata byla vyšetřena pomocí metody real time PCR (qPCR), ELISA testu a kultivací. Ze souboru testovaných zvířat bylo určeno jako pozitivní 304 ks (46,8 %) metodou qPCR, 109 (16,8 %) ELISA testem a 76 (11,7 %) kultivacemi. Nejvíce protichůdné výsledky mezi qPCR/ ELISA a qPCR/kultivace jsou získávány u zvířat v subklinické fázi, tj. zvířat vylučujících méně jak 104 původce paratuberkulózy na gram trusu. Výsledky vyšetření všemi třemi metodami se začínají shodovat až u jedinců v klinickém a pokročilém klinickém stádiu choroby, kdy počet MAP vylučovaných v gramu trusu přesáhne 104 bakterií.
Celkově ze statistické analýzy vyplynulo, že jedinec určený jako pozitivní v qPCR vyšetření bude označen jako pozitivní v ELISA testu jen z 35,9 %. Na základě kultivačního vyšetření bude pravděpodobnost průkazu ještě nižší, a to jen 25 %. Pro experiment se vybrali čtyři chovy, dva středně velké a dva malé. Počet zvířat ve středně velkých chovech byl do 240 kusů zvířat, u malých chovů do 114 kusů. Ve všech čtyřech chovech se PTB vyskytovala, a to včetně občasných klinických forem. Od všech zvířat starších 18 měsíců byl odebrán trus a krev. Vzorky trusu byly rozděleny pro potřebu qPCR vyšetření (hmotnost vzorku 0,5 g) a pro potřeby kultivace (hmotnost asi 1 g). Izolace DNA ze vzorků trusu byla dělána pomocí izolační soupravy QIAamp DNA Stool kit dle mírně modifikovaného návodu od výrobce. Stanovení MAP bylo provedeno metodou IS900 qPCR. Pro potřebu kultivačního vyšetření byly vzorku trusu nejdříve dekontaminovány a pak naočkovány na speciální pevná růstová média s přídavkem látek zabraňujících růstu jiných bakterií a plísní. Kultivace vzorků trusu probíhala při 37 °C po dobu tří měsíců. Ze vzorků krve bylo odebráno sérum. Diagnostika protilátek byla založena na ELISA metodě s použitím komerčně dodávané soupravy (ID Screen Paratuberculosis Indirect kit).
Výsledky vyšetření získané kultivací, qPCR, a ELISA testem byly statisticky zpracovány, vyhodnoceny pomocí Fisherova testu, chí-kvadrát testu a byl vytvořen statistický model. Jak vyplynulo ze statistické analýzy, celková neshoda mezi vyšetřením qPCR metodou a ELISA testem, a qPCR a kultivacemi se pohybuje v obou případech kolem 36 %. To je dáno zejména tím, že značná část zvířat určených v qPCR jako pozitivní byla ELISA metodou a kultivacemi označena jako negativní. Souhrnně lze říci, že univerzální návod na řešení problematiky PTB pro všechny chovatele neexistuje. Velmi záleží nejen na promořenosti chovu, ale i na ochotě chovatele spolupracovat a plnit domluvené kroky tlumení výskytu PTB v chovu.
Mgr. Iva Slaná, Ph.D., RNDr. Vladimír Babák, Mgr. Radka Dziedzinská, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2018.
