Ve snaze vytvořit optimální podmínky a dosáhnout dobré úrovně zdraví využívají chovatelé ve výživě prasat celou řadu doplňkových látek. Pozornost obrací především k přírodním látkám, u nichž je předpoklad ekologické šetrnosti, udržitelnosti a celkově pozitivního působení na organismus i okolí.
Oblíbeným a často používaným prostředkem jsou probiotika, případně prebiotika, která minimalizují účinky patogenních organismů, vyvolávajících u chovaných zvířat onemocnění nebo pokles užitkovosti. Kromě těchto dvou skupin doplňků se v poslední době začíná prosazovat také třetí příbuzná skupina – postbiotika.
Podle definice The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) postbiotika jsou neživé mikroorganismy nebo složky jejich buněk a vedlejší produkty po fermentaci, které pozitivně ovlivňují hostitele.
Postbiotika potenciálně modulují dynamiku střevní mikroflóry, posilují integritu střevní bariéry, vykazují imunomodulační účinky, regulují systémový metabolismus a zapojují se do signalizace prostřednictvím nervového systému. Působením postbiotik lze posílit imunitní systém organismu stimulací produkce regulačních T buněk ve střevě, které pomáhají kontrolovat velikost imunitní reakce. Fragmenty buněčné stěny a supernatant ze zdravých bakterií mohou zvýšit produkci protizánětlivých cytokinů, které pomáhají snižovat zánět a podporují imunitní reakce. Takové působení by bylo velmi žádoucí a oceňované v oblasti chovu prasat, obzvláště v kategorii odstavených selat.
Velkou výhodou postbiotik je, že se nejedná o živé mikroorganismy a není proto třeba je chránit před vlivy prostředí při skladování a působením trávení v některých částech trávicího traktu, což je častý problém u probiotik. Další nespornou výhodou je, že na rozdíl od živých probiotických bakterií nejsou postbiotika citlivá vůči antibiotikům. Postbiotika na rozdíl od probiotik nejsou ve střevě ovlivňována léčivy, a tak jsou vhodným doplňkem antibiotické léčby.
Postbiotika z kultivačních médií laktobacilů mají prokazatelný účinek na některé patogenní mikroorganismy. Například kmeny Lactobacillus gasseri LA39 a Limosilactobacillus frumenti produkují látku gassericin A, který zvyšuje odolnost vůči průjmům. Dalším užitečným mikroorganismem je například Lactobacillus johnsonii XS4, který vykazuje antagonistický účinek proti velmi často se vyskytujícím patogenům jako je Staphylococcus aureus, E. coli, nebo Salmonella Enterica. Slibným zdrojem postbiotik jsou také houby a plísně, přičemž největší pozornost je v poslední době zaměřena na fermentační produkty Aspergillus oryzae (Kropidlák rýžový). Jedná se o vláknitou houbu, která neprodukuje mykotoxiny, a naopak odbourává aflatoxiny. Výsledky naznačují, že postbiotika A. oryzae by mohla být vhodným doplňkem pro prasnice během kritického období porodu a laktace. Podobně byl zkoumán vliv postbiotik na bázi kvasinek ve formě krmného doplňku pro prasnice v období březosti a laktace.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D., který vyjde v červnovém čísle časopisu Náš chov.*