Potenciál pastevního výkrmu kuřat

Zejména v extenzivních podmínkách souvisejících s alternativním způsobem výkrmu je ideální, pokud mají kuřata k dispozici pastvu. Vědci zjistili, že přístup na pastvu rozšiřuje u kuřat repertoár chování, ale také snižuje riziko výskytu slabosti končetin a otlaků. Pastva je zdrojem antioxidantů, dále zlepšuje složení mastných kyselin, a to zejména polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, a má příznivý vliv na oxidační stabilitu i na barvu masa.   

O tom, jaké benefity přináší pastva a jaké genotypy kuřat jsou pro tento způsob chovu nejvhodnější, hovořila na semináři ve Stříteži u Jihlavy zorganizovaný společností Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., prof. Ing. Eva Tůmová, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze.

Výsledky pokusů

Jak profesorka z Katedry chovu hospodářských zvířat mimo jiné uvedla dnes jsou k dispozici tři genotypy kuřat, které se odlišují intenzitou růstu. A to rychle rostoucí genotypy s denním přírůstkem převyšujícím 50 g, dále středně rychle rostoucí, u nichž se dosahuje 20 až 50 g přírůstku a konečně pomalu rostoucí genotypy s přírůstkem do 20 g, které jsou určené do extenzivních podmínek výkrmu.

„Pro porovnání užitkovosti u rychle, středně a pomalu rostoucích genotypů na pastvě jsme do travnatého výběhu umístili třítýdenní kuřata. Zatímco u kombinace Ross 308 byla doba výkrmu 42 dnů a živá hmotnost odpovídala 2,99 kg, Hubbarda jsme vykrmovali 49 dnů a genotyp ISA Duál 91 dnů, a to do hmotnosti 2,60 kg, respektive 2,34 kg. Konverze krmiva byla horší než v běžném výkrmu a odpovídala 1,8 kg u Ross 308, 1,95 kg u Hubbarda, ale až 3,51 kg u ISA Duál, což se samozřejmě negativně promítlo do efektivnosti výkrmu. V jatečné výtěžnosti pak nebyly významné rozdíly. Když jsme však porovnávali výkrm kuřat v hale s pastvou, tak u rychle rostoucích genotypů se oproti kontrole zhoršila konverze krmiva, u Hubbarda byla nastejno a u ISA Duál byla dokonce lepší než v hale. U Hubbarda byl během výkrmu dokonce zaznamenán nulový úhyn, což má příznivý dopad na celkovou ekonomiku výkrmu,“ uvedla profesorka Tůmová.

Praktická doporučení

Podobné výsledky měli kolegové z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. vi., v Praze-Uhříněvsi, kteří porovnávali výkrm stejných genotypů v hale a na pastvině, kde kuřata byla posledních čtrnáct dní výkrmu. Ukázalo se, že kratší pobyt kuřat na pastvě měl méně negativní vliv na výsledky výkrmu. Současně se ukázalo, že ISA Duál nejlépe využíval pastvu jako zdroj dalších živin. Co se týká výkrmových ukazatelů, jatečná výtěžnost kuřat na pastvě byla u všech genotypů nižší, ale například kombinace Ross 308 měla oproti kontrole vyšší podíl vyššího svalstva. Při využití pastvy se dociluje lepší skladby masa, zvýšení podílu cenných partií a sníží se problémy pohybového aparátu. Získá se tak produkt s přidanou hodnotou, který spotřebitelská veřejnost preferuje“, konstatovala na závěr chovatelskou praxí uznávaná specialistka působící na České zemědělské univerzitě v Praze.*