Potenciálně patogenní kvasinky rodu Candida v bazénových vzorcích

V roce 2019 bylo odebráno celkem 266 vzorků bazénového syrového kravského mléka na farmách, dodávajících mléko do čtyř mlékáren. Celkem bylo izolováno 37 kmenů kvasinek a v nich identifikováno 19 zástupců rodu Candida. Zástupci rodu Candida, které se řadí do skupiny potenciálně patogenních mikroorganismů, byli identifikováni v prostředí dojírny, ve stěrech i pryžových komponentech, a tak významně kontaminovali získávané mléko.

Strukovým kanálkem, jedinou cestou průniku, může projít kvasinková infekce např. i při neaseptické parenterální aplikaci antibiotik. Kromě toho absence celé řady hygienických opatření ve stájích, jako je pravidelné bílení a dezinfekce, četnost vyhrnování hnoje, používání neošetřeného separátu jako steliva včetně enormního výskytu otelených, zasušených a vysokobřezích dojnic na hluboké podestýlce v chovu vytváří podmínky pro vysokou mikrobiologickou zátěž prostředí, nebakteriální původce nevyjímaje. Vznik onemocnění mléčné žlázy tohoto charakteru může mít návaznost na cílené léčení mastitid způsobené bakteriálními původci. Dávky antibiotik mohou být aplikovány neasepticky, kdy není věnována patřičná pozornost maximální čistotě vyústění strukového kanálku a práci v čistých a kontinuálně dezinfikovaných rukavicích. Kromě toho i poranění struku může být predispozičním faktorem průniku nebakteriální infekce

Nejpočetnější skupinu tvořily záchyty kvasinky C. kefyr (162 bazénových vzorků), C. inconspicua (99 bazénových vzorků), C. krusei (81 bazénových vzorků) a C. parapsilosis. Je prokázáno, že C. kefyr, C. krusei, C. parapsilosis, C. albicans, C. tropicalis a C. glabrata patří mezi původce mykotických mastitid. Pouze 15 bazénových vzorků mléka bylo diagnostikováno jako prosté nebakteriálních původců, což odpovídá 5,6 %. Výskyty ostatních zástupců byly ojedinělé. V jednom vzorku bylo často identifikováno i několik zástupců. Celkem bylo nalezeno 479 izolací, ve kterých C. kefyr tvořila 41,3 %, C. inconspicua 25,3 %, C. krusei 20,7 % a C. parapsilosis 11,0 % Kvasinky byly izolovány prakticky ve všech vzorcích mléka v koncentracích od 102 až po 105/ml.

I když podrobným šetřením na velkokapacitním kravíně, jehož bazén vykazoval vysokou koncentraci kvasinek v mléce, nebyly nalezeny jakékoli symptomy, které by signalizovaly mykotické mastitidy, přesto byly kvasinky z individuálních vzorků  mléka izolovány.. Mléko od naprosto zdravé dojnice získané asepticky musí být prakticky sterilní. Nejnižší koncentrace byly zjištěny ve strukových návlečkách, které se pravidelně vyměňují v porovnání s ostatními pryžovými komponenty.

Na výskytu kvasinek se podílely i nedostatky v hygieně získávání mléka a kontaminace prostředí dojírny stájovým vzduchem, výkaly a vodou. Negativní roli sehrávají zejména termostabilní proteolytické a lipolytické enzymy, které významně ovlivňují nejenom výchozí kvalitu mléčné suroviny a organoleptické vlastnosti, ale mohou působit degradačně i ve finálních výrobcích a významně ovlivňovat jejich trvanlivost. Plošná depistáž farem v ČR bude pokračovat v letech 2020–2022, a tak bude dostatek podkladů i pro specifikaci dalších nových zdrojů.

Ing. Růžena Seydlová, Ph.D., Ing. Petr Roubal, CSc.,doc. RNDr. Marcela Klimešová,Ph.D., MVDr. Ivana Kucharovičová, MVDr. Eva Nejedlá, Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., Praha, Státní veterinární ústav Jihlava, Veterinární laboratoř Vedia, s. r. o. Strakonice

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 12/2020.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down