Při požadavku na vysokou úživnost pastvin se nemůže péče o porosty smrskout jen na jarní srovnání krtinců a od divočáků rozrytých lokalit. Na jaře je jistě výše zmíněné ošetření neopomenutelné, důležité ale je, že pastviny se smykují, sítěmi s články otočenými na hladko, aby se neroztrhal drn, tedy nepoškodily mladé odnože trav. Vláčení prutovými branami nebo sítěmi otočenými hroty do porostu se provádí tehdy, došlo-li k silnému rozšíření mechů, vzcházejících plevelů, nebo rozšlapání po vlhkém podzimu a porost již po sehnání stád z pastvin nebyl na podzim posmykován.
Ovšem po vláčení musí následovat přísev, aby nedocházelo k nežádoucímu rozšiřování plevelů. Loňský podzim byl bohatý na časté srážky, teplý, a stáda často byla na pastvinách ještě v listopadu, vypásaly se stále obrůstající porosty. I když tyto častější srážky mohly omezit nárůst populací hrabošů, je jich pořád ještě dost, a následně divočáci devastují travní porosty.
Opravy porostů po devastaci divokými prasaty
Totálně rozryté porosty je nejlépe obnovit, i když neuplynula pětiletá lhůta pro možnosti obnovy porostů. Je třeba škody nafotit, a nahlásit je na místně příslušný úřad. Podle způsobu hospodaření (konvenční x ekologické) využít všechny možnosti likvidace bývalého porostu.
Čím přiset?
To záleží na stáří a celkovém stavu – tedy druhovém složení porostu. Dožívající porost, který se předpokládá během nejpozději dvou let obnovit, stačí přiset jednoduchou směsí bojínku a jílku vytrvalého, kteréžto druhy rychle vzejdou a při výsevku do 10 kg/ha (v poměru 1:1) to není až tak nákladné. Poškozený nový nebo mladý porost je třeba přiset buď stejnou (podobnou) kompletní směsí, nebo směsí obsahující už kromě výše zmíněných druhů i v původní směsi obsažené vytrvalé a víceleté druhy (kostřavovitá festulolia, kostřavu luční) a jeteloviny, zejména v ekologických porostech nezbytné (jetel luční, popř. i plazivý a štírovník).
Provzdušnění pastevních porostů
Ještě bych připomenul jednu jistě důležitou operaci na travních porostech, a tím je provzdušnění aeračními válci. Podle rozhodnutí, zda se bude na stejném pozemku zimovat i další zimu, nebo jinde, je třeba zvolit nejvhodnější způsob navrácení pozemku do přijatelného stavu. V každém případě je nutné nechat pozemek oschnout, posmykovat – možná někde i předem podiskovat – povláčet, a zaset. Pro obnovu pastevního porostu se musí příprava provést pečlivěji a zaset kompletní směs, kterou nejprve bude třeba sklidit šetrným osekáním, než na mladý porost bude vpuštěno stádo.
Ošetřování pastvin během vegetace
- Střídavé využívání porostů
- Je důležité pro načerpání zásobních látek do kořenů a odnožovacích uzlů trav. Spočívá v ponechání první seče jednou za dva až tři roky ke sklizni ke konzervaci.
- Osekávání nedopasků
- Zcela běžnými stroji jsou u všech zemědělců mulčovače.
- Vhodnější je osekávání žacími stroji s ostrými noži.
- Také je důležité osekávat na vyšší strniště.
- Ve velkých oplůtcích a při volné pastvě je přínosem osekávání nedopasků postupně na spásané ploše.
- Pro vyšší úživnost je možné také v konvenčním hospodaření porosty přihnojovat, od přihnojení (např. dávkou do 40 kg N/ha) by měly do pastvy uběhnout více jak 3 týdny.
Ošetřování po skončení pastevního období
Podzimní mulčování nebo osekání nedopasků je důležité pro rozetření výkalů, aby se omezilo přezimování parazitů v nich a také nedocházelo k přehnojení a vzniku již zmíněných mastných fleků. Dojde-li během pastevního období po vydatnějších srážkách k rozšlapání drnu, je možné stejně jako na jaře provést opravu přísevem – pokud není nutné porost přímo obnovit.
Ing. Ivan Houdek, šlechtitelská stanice DLF Seeds s.r.o., Hladké Životice
Podrobněji v NCH 3/2024.