Jestliže na začátku chovu prasat bylo empirické šlechtění, od sedmdesátých let minulého století se šlechtitelé mohou opřít o metody genové inženýrství. Přesně před dvaceti roky však došlo k objevu, který posunul genové inženýrství na zcela jinou úroveň. Jedná se o metodu označovanou jako CRISPR, která dovoluje vyhledat v genomu přesné místo, kde lze vymazat, kopírovat, vkládat či přepisovat jednotlivé geny. A to s vysokou přesností, a přitom levně a snadno.
Metodu CRISPR objevily v roce 2004 Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová, které za tento objev získaly Nobelovu cenu. Vědcům tato technika genového inženýrství umožňuje například vytvářet prasečí modely s lidskými dědičnými chorobami či produkovat orgány, které se transplantují lidem.
„První geneticky modifikované prasečí srdce bylo transplantováno osmapadesátiletému pacientovi sedmého ledna v roce 2022. Srdce pocházelo z prasat linie UHeart od společnosti Revivicor, která zvířeti upravila deset genů. Respektive tři prasečí geny zablokovala a další prasečí gen upravila tak, aby prasečí srdce již nerostlo. Zbývajících šest genů přidaných do prasečího genomu bylo lidských, aby se zvýšila šance na přijetí orgánu imunitním systémem. Pacient zemřel jednašedesátý den po zákroku na jednotce intenzivní péče. Druhá transplantace srdce proběhla loni a opět se jednalo o srdce linie prasat UHeart. Zákrok vypadal natolik nadějně, že pacienta pustili po dvou týdnech do domácího ošetřování. Přesto po dvou měsících zemřel na následky reakce imunitního systému, kterou se nepodařilo utlumit. První člověk, jemuž byla transplantována prasečí ledvina, byl dvaašedesátiletý pacient, který zemřel po sedmi týdnech po transplantaci. Uvádí se ale, že jeho úmrtí nesouviselo s transplantací,“ uvedl prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., na semináři pro chovatele prasat, který na zámku Manětín uspořádala společnost Tekro, spol. s r. o.
V prezentaci profesora, který externě přednáší na České zemědělské universitě v Praze, také zaznělo, že geneticky modifikovaná prasata mohou přispět také ke zlepšení životního prostředí. V tomto případě šlo o to, že vědci zabudovali do genomu prasat s názvem Enviropig gen pro bakteriální fytázu. Praseti to umožňovalo vylučovat fytázu ve slinách, což přispělo k zachycení fosforu v těle a ke snížení vylučování tohoto prvku výkaly až o pětasedmdesát procent. Výzkumníci zažádali v roce 2001 o povolení chovat tato prasata na maso v Kanadě a USA, ale protože až do roku 2012 úřady nerozhodly, hlavní sponzor přestal výzkum podporovat a projekt šel k „ledu“.
„Chytili se toho Číňané, kteří do genomu prasete zabudovali navíc gen pro trávení jinak nestravitelné vlákniny. Uvedené takzvané ekologické prase vylučovalo o padesát procent méně fosforu a o 25 % dusíku, dále vykazovalo o 15 % vyšší konverzi, ale i o 25 % navýšilo přírůstky a dosáhlo jatečné hmotnosti až o jeden měsíc dříve. Číňané vytvořili také prase se zablokovaným genem pro myostatin, čímž dosáhli obdobného efektu jako má extrémně zmasilý belgický modrý skot. S přispěním CRISPRu by se mohla vyřešit i tolik diskutovaná kastrace kanečků, a to produkcí samičího potomstva. Pokusy na myších jsou více než slibné,“ konstatoval dále profesor.
Dnes již existují prasata rezistentní k některým ekonomicky závažným onemocněním, konkrétně vůči transmisivní gastroenteritidě (TGE) a respiračnímu a reprodukčnímu syndromu prasat (PRRS). Editace genu technikou CRISPR totiž zabrání, aby se virus navázal na hostitelskou buňku.
"Ke komerčnímu využití to dotáhla až britská biotechnologická firma Genus, která získala licenci od Univerzity v Missouri, jež si tento postup nechala patentovat. V současné době nabízí čtyři linie (velké bílé, landrase, duroc a genetická linie) s vyblokovaným genem pro PRRS. Prasata odolná k PRRS se již mohou chovat v Kolumbii. Genus usilovně pracuje na tom, aby získala povolení k chovu těchto prasat také ve Spojených státech, Kanadě, Číně, Japonsku, Mexiku, Brazílii a dalších zemích. Šance, že americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) povolí chov prasat rezistentních k PRRS je poměrně vysoká. Jednoduše proto, že tato prasata nemají ve svém genomu žádnou cizorodou dědičnou informaci. Naproti tomu v zemích Evropské unie se geneticky modifikovaná prasata odolná viru PRRS v dohledné době zcela jistě chovat nebudou. Nedávné hlasování v Evropském parlamentu ohledně geneticky modifikovaných organismů s dědičnou informací upravenou pomocí CRISPR uvolnilo cestu zatím jen zemědělským plodinám. Šance, že by se mohlo něco změnit, bude nejdříve ve druhé polovině roku 2025, kdy Radě Evropské unie bude předsedat Dánko,“ znepokojeně konstatoval profesor Petr.
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov.*
