Menu
e-shop
Rozšíření farem a zejména zvětšení stád, společně s poklesem zájmu o práci v zemědělství a živočišné produkci vůbec, s sebou přinesly komplikace, zejména pro management a kontrolu jednotlivých zvířat. Avšak nejen v chovu dojnic mohou mít taková „přehlédnutí“ i fatální důsledky. V „lepším“ případě se projeví negativní vliv v podobě zhoršeného welfare, zdraví, užitkovosti či reprodukce, což se následně promítne i do příjmů a výdajů farmy. Využití automatizace a technologií tzv. internetu věcí (IoT)je varianta kontroly stáda dojnic.
Využití automatizace a technologií tzv. internetu věcí (IoT), jež jsou založené na získávání detailních dat prostřednictvím různých senzorů a následném zpracování odpovídajícími aplikacemi, představuje variantu, jak pomoci chovatelům dojeného skotu efektivněji kontrolovat zvířata a při managementu stáda využívat aktuální informace.
Systém tzv. precizního chovu hospodářských zvířat je založen na využití dat získaných prostřednictvím různých senzorů a dalších technologií při monitorování vybraných charakteristik u jednotlivých zvířat v reálném čase, což umožňuje chovatelům efektivněji pracovat s jednotlivci i skupinami a optimalizovat tak péči a produkci. Kombinace senzorů a zařízení používaných v precizním chovu s technologiemi IoT, jako jsou cloudové zpracování a strojové učení, pomáhají zlepšit management chovu, a to díky možnosti rozhodovat o změnách a opatřeních na základě zcela aktuálních informací a predikcí. V kontextu precizního chovu dojeného skotu může využití systému IoT a konkrétních senzorů stáda.
Významnou výhodou technologie IoT je monitorování v reálném čase, které umožňuje automatickou či velmi rychlou a efektivní odezvu na zjištěný problém. Implementace automatizovaných řešení má navíc potenciál zvýšit produktivitu, efektivitu hospodaření se zdroji a podpořit tak konkurenceschopnost, environmentální příznivost a udržitelnost chovu. Rozvoj automatizace v chovech dojeného skotu – ať už šlo o procesy dojení, krmení či prevenci zdravotních problémů – vedl ke vzniku široké škály monitorovacích a kontrolních aplikací, jejichž úkolem je získávat a analyzovat data pro využití při řízení stáda, optimalizaci produkce mléka, efektivitu distribuce krmiva, kontrolu prostředí a stájového mikroklima.
Tepelný stres je v posledních letech tématem číslo jedna, protože významně narušuje homeostázu skotu, což ovlivňuje různé fyziologické funkce, vč. endokrinního a imunitního systému, metabolismu a reprodukce, a vede ke zhoršení welfare, zdraví a produktivity. V reakci na tepelný stres nejenom skot omezuje příjem krmiva, a to v důsledku přímého negativního dopadu na centrum chuti k jídlu v hypotalamu a snahy zvířete minimalizovat endogenní produkci tepla. Kromě toho se mění složení bachorového mikrobiomu a klesá pufrovací kapacita.
Vhodná konstrukce stájí a přirozené větrání jsou zásadními prvky pro tvorbu stájového mikroklima a zvládání tepelného stresu, a proto by měly být stáje navrženy tak, aby jejich orientace a další dispozice podporovaly přirozenou výměnu vzduchu. Bylo prokázáno, že kombinace ventilátorů a zvlhčovacích systémů účinněji zlepšuje příjem krmiva, zvyšuje pohodlí i užitkovost, přičemž v horkém a suchém podnebí pomáhají okolní teplotu lépe snižovat „mlžiče“ uvolňující drobné kapénky vody, zatímco nízkotlaké „sprchy“ s poměrně velkými kapkami jsou vhodnější pro podmínky s vysokou relativní vlhkostí.
Dobře regulovaný ochlazovací systém řízený na základě teplotně-vlhkostního indexu (THI), někdy také nazývaného indexem tepelného stresu, umožňuje zvládání tepelného stresu u dojnic lépe, jelikož kombinuje smáčení a nucené větrání pro podporu odvodu tepla z těla krav odpařováním, což je efektivnější a ekonomičtější než nepřímé chlazení.
Vývoj stále sofistikovanějších automatizovaných monitorovacích technik umožnil kombinaci senzorů pro monitorování prostředí s těmi sledující fyziologické charakteristiky zvířat, jejichž reakce a adaptace na různé podmínky je také různá, což poskytlo podrobné informace o jednotlivých zvířatech a opět v reálném čase.
Precizní chov hospodářských zvířat je především o využití informačních a komunikačních technologií pro lepší detekci i nepříliš výrazné variability živočišných a dalších zdrojů s cílem optimalizovat ekonomickou, společenskou a environmentální výkonnost farmy. Automatizace a technologie IoT umožňují vytvoření systému pro precizní produkci mléka a management větších stád tím, že dovedou nejenom získat a vyhodnotit spoustu podrobných informací o každé krávě i prostředí, v němž se nachází, ale také na jejich základě rozhodnout o potřebných opatřeních a tím zlepšit welfare a efektivitu farmy.
Efektivní interpretace dat se opírá o algoritmy, které surová data transformují do smysluplných výstupů, jež jsou vhodným podkladem pro rozhodování. Tento proces vyžaduje jasnou definici aktuálního stavu zvířete a/nebo prostředí, které má být monitorováno, a platný standard pro.
Precizní hospodaření je o komplexním přístupu a návaznosti technologií, jež jsou určené k optimalizaci produkce, produktivity a welfare dojnic. Nový přístup výrazně usnadňuje monitorování a řízení stáda, udržuje vysoké standardy welfare s cílem zvýšit etiku, efektivitu a udržitelnost živočišné produkce.
Integrace moderních technologií, ať už jde o automatizované dojení, krmení či řízení mikroklima ve stáji, a IoT představuje pro chov dojeného skotu transformační posun, který umožňuje chovatelům (oproti tradičnímu reaktivnímu přístupu) výrazně zvýšit produktivitu, zlepšit zdraví zvířat a proaktivně řídit jednotlivé procesy s nižšími personálními a časovými nároky. Přijetí systému precizního chovu tak může znamenat revoluci v managementu farmy. Úspěch však závisí nejen na množství shromážděných dat, ale také na propojení jednotlivých Ačkoliv již studie ukázaly, že farmy využívající tyto chytré technologie mohou dosáhnout.
S využitím zahraničních materiálů Ing. Anna Mikšovský Marcinková (foto Anna Mikšovský Marcinková)
Podrobněji v NCH4/2026.
