17.10.2019 | 12:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Precizní farmaření představuje uši a oči farmáře

Precizní zemědělství má velký potenciál poskytovat produktivnější a udržitelnější zemědělskou produkci, založenou na přesnějším a efektivnějším přístupu s využitím sofistikovaných metod a přesných přístrojů. Má-li být přístup přesnějším a efektivnějším, musí umět rozlišit jednotlivé části (ať již zvíře, druh rostliny, pozemek) celku a vyhodnotit v čem se odlišují a jak to napravit, nebo využít.

Metody precizního zemědělství se již běžně uplatňují v pěstování a šlechtění zemědělských plodin, při jejich sklizni a konzervaci, ale také v krmení a chovu hospodářských zvířat. Směr precizního zemědělství, který se zaměřuje na krmiva a zvířata, se označuje Precision Livestock® Farming a má zkratku PLF. Tento druh hospodaření je stejně jako v ostatních oblastech precizního zemědělství založen na rozpoznávání heterogenity (různorodosti, variability) a reakcí na ni v cíleném a rychlém zásahu. Myšlenkou PLF je poskytnout varování v reálném čase, aby farmář mohl okamžitě podniknout příslušné kroky, jak problém řešit. Systémy PLF mohou nahradit uši a oči farmáře a pracovat 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Cílem je zlepšit přesnost operací na farmě a poskytnout farmáři „rozhodovací nástroje" ke změně, respektive k nápravě. Přidaná hodnota je v podobě lepšího rozhodování nebo efektivnějšího využívání a řízení.
Principem precizního zemědělství je sbírat variabilní informace a následně je využívat pro přizpůsobení se konkrétním podmínkám. Například pro cílenou  aplikaci (jen tolik, kolik je potřeba) vybraných přípravků v reálném čase (bez zbytečného prodlení). Existují dvě cesty. Ta první, běžnější, je zaměřena na eliminaci rozdílu od celku, ta druhá (využívaná například ve šlechtění) naopak podporuje rozdíl od celku. Příkladem první cesty je, když se aplikuje více hnojiva tam, kde je stav zásobení živinami horší. Tam, kde je stav lepší, resp. optimální, se aplikuje optimální dávka. Nedochází tak k nadměrné aplikaci dávky, která by následně nebyla využita a mohlo by tak dojít ke zbytečnému plýtvání. Navíc nadměrná dávka by mohla škodit – pozemku, rostlině, zvířeti, životnímu prostředí.
Více se dočtete v článku Ing. Radka Loučky, CSc. (VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves), který najdete ve speciální příloze věnované chytrým technologiím v živočišné výrobě.*

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down