Více než šedesátka zájemců si včera v Praze-Uhříněvsi mohla vyslechnout přednášky na téma precizní zemědělství. Na půdě Výzkumného ústavu živočišné výroby se problematikou zavedení nových sofistikovaných technologií využívaných nejen při pěstování, šlechtění, sklizni a zpracování zemědělských plodin a jejich zařazení do krmných dávek zvířat, ale také v chovech hospodářských zvířat, zabývali tuzemští specialisté a odborníci z Číny.
Seminář pod názvem Prvky precizního zemědělství v chovu hospodářských zvířat uspořádal za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., ve spolupráci s ČZU Praha, Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., a firmami NutriVet, s. r. o., a Linagri, s. r. o.
O precizním zemědělství se hovoří také u nás především v souvislosti s produktivnější a udržitelnější zemědělskou produkcí. Zatímco metody precizního zemědělství jsou již běžnou součástí využívaných pěstebních technologií a zemědělské techniky, v chovech hospodářských zvířat se teprve rozvíjejí.
„Technologie přesného zemědělství v pěstování a šlechtění zemědělských plodin prošly poměrně rychlým vývojem během posledních třiceti letech. Lze předpokládat, že podobný, ale spíše rychlejší vývoj bude mít přesné farmaření v oblasti výživy a chovu hospodářských zvířat. V zahraničí se směr precizního zemědělství zaměřený na krmiva a zvířata označuje Precision Livestock Farming a má zkratku PLF. Stejně jako v ostatních oblastech precizního zemědělství je založen na rozpoznávání variability a reakcí na ni v cíleném a rychlém zásahu v reálném čase. Cílem je zlepšit přesnost operací na farmě a pomoci farmáři okamžitě se rozhodnout. Přidaná hodnota je v podobě lepšího rozhodování nebo efektivnějšího využívání a řízení. Novými směry moderního zemědělství se hodláme zabývat také v našem výzkumu. Zatímco u krmiv se budeme zaměřovat na výběr odrůd pícních plodin, jejich pěstování, sklizeň, výživnou hodnotu, silážování a skladování, bilance a ztráty krmiv, u zvířat bude pozornost věnována tvorbě TMR a vlastnímu krmení a kvalitě produkce. Přitom budeme získávat důležité údaje jak o zvířatech, například na úrovni genetiky, fyziologie a etologie, tak i z prostředí,“ řekl na úvod ve své obsáhlé prezentaci Ing. Radko Loučka, CSc., z VÚŽV, v. v. i., který seminář moderoval.
Ing. Filip Jančík, Ph.D., z VÚŽV, v. v. i., se ve svém vystoupení zabýval technologickými předpoklady zlepšujícími kvalitu kukuřičné siláže.*
