Víceleté pícniny – trvalé porosty, víceleté louky a pastviny – tvoří velkou a významnou rezervu rostlinné biomasy a zdrojem organických živin a energie v krmných dávkách přežvýkavců. Travní siláže ze zavadlé píce, resp. siláže s vyšším obsahem sušiny (tzv. senáže) tvoří důležitou součást krmných dávek skotu, zejména ve vyšších oblastech, kde jeteloviny již nedávají záruku kvalitních výnosů.
Výživná hodnota travních siláží je ovlivněna vedle botanického složení, zejména stadiem sklizně, ale také kvalitou fermentačního procesu. Z hlediska chemického složení určuje kvalitu travních siláží hlavně obsah dusíkatých látek, vlákniny a koncentrace netto energie. Důležitým ukazatelem je také stravitelnost vlákninové frakce NDF. Velmi častým prohřeškem při výrobě siláží obecně, ale i sena, je skutečnost, že sklizeň probíhá často v nesprávném vegetačním stadiu. Přitom je všeobecně známá skutečnost, že dobře stravitelné krmivo musí být sklizeno v optimálním vegetačním stadiu s přihlédnutím k rychlosti lignifikace pletiv. Z praxe je známo, že pozdní termín sklizně vzhledem k výživné hodnotě způsobuje vždy pokles stravitelnosti organické hmoty, zvýšení koncentrace vlákniny, snížení koncentrace energie, což v konečné podobě vede k omezení dobrovolného příjmu zvířaty. Kvalitní travní siláže by měly mít stravitelnost organické hmoty vyšší než 70 %. Pozdní termín seče působí i technologicko-technické problémy při konzervaci a skladování pícnin a představuje i určité riziko horšího průběhu kvašení silážované hmoty. Pozdní sklizeň se podílí na celkové snížení stravitelnosti až ze 30 %. Pozdíšek a kol. (2008) sledovali změny výživné hodnoty u jednotlivých víceletých pícnin a zjistili, že koncentrace energie NEL klesala v rozmezí 0,31 až 0,23 MJ/kg sušiny za týden. Dále konstatují, že koncentrace NEL u hodnoceného souboru trav byla počátkem května 6,23 MJ/kg sušiny a snižovala se až na 4,96 MJ/kg sušiny do poloviny června. Proto je sklizňové stadium tak významným faktorem, jehož nerespektování nelze již nikterak korigovat. Důležitým faktorem je také doba zavadání posečené píce na požadovaný obsah sušiny. Doba zavadání pícnin je samozřejmě závislá na povětrnostních podmínkách, ale také na použití či nepoužití prstových, případně válcových mačkačů, které urychlí zavadání a tím umožní zkrácení celkové doby zavadání. Je potvrzeno, že prodloužení doby zavadání, než je optimum má za následek zvýšení obsahu hrubé vlákniny v rozsahu 0,3–0,8 % a redukci koncentrace energie NEL o 0,3–0,5 MJ.kg-1 sušiny, dále je nutné počítat se zhoršením hygienických podmínek sklízené píce.*
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.;
MVDr. Ing. Jan Dvořáček*;
Doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček;
Ing. Václav Jambor, CSc.**
Mendelova univerzita v Brně,
*Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s. r. o.,
** Nutrivet, s. r. o.
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Kompletní článek najdete v Krmivářství 5/2021, které právě vychází.
