Produkce krmiva pro zvířata v Evropské unii vzroste ve střednědobém horizontu do roku 2030, přičemž nejsilnější růst bude pravděpodobný u krmiv se středním obsahem bílkovin. Zvýšená produkce v odvětvích v chovu drůbeže, dojnic a masného skotu v regionu je podle nedávné zprávy Evropské komise "Výhled zemědělské politiky EU 2017–2030" považována za hnací sílu živočišné výroby. Takže se předpokládá, že objem krmiv stoupne přibližně o 4 % ze současného množství 275 milionů tun.
Přitom se očekává, že ceny krmiv budou jen nepatrně vyšší, než jsou nyní, a navíc značně pod vrcholem cen dosaženým v nedávné minulosti.
Krmivo s průměrným obsahem bílkovin zaznamená nejrychlejší růst
Autoři zprávy poukazují na to, že nejspolehlivější nárůst produkce se pravděpodobně objeví v případě krmiv s průměrným obsahem bílkovin, mezi něž patří kukuřičný lepek, DDG, hrách, bob a syrovátka. V roce 2014 se 27 členských států EU rozhodlo zavést podporu pěstitelům luštěnin, jako je hrách a fazole, a to v rámci dobrovolné couplované podpory (VCS), která umožňuje státům poskytovat dodatečné platby pěstitelům k ceně komodit. To má za cíl ovlivnit rozhodování o produkci na orné půdě a podpořiení zasetí určitých plodin.
Během třináctiletého období budou větší část celkového množství krmiv v EU zaujímat krmiva s nízkým obsahem bílkovin, jako pšenice, rýže, obilniny, melasa, kořeny a hlízy. Hlavní pozici na trhu mají krmiva pro prasata (90 mil. tun ročně) a patří sem převážně ječmen, kukuřice a pšenice. Následují krmiva pro skot a a brojlery (kolem 50 mil. tun), mléčný skot (40 mil. tun) a nosnice (téměř 20 mil. tun). Několik let po roce 2011 se začlenění ječmene do evropských krmiv postupně zvyšovalo, a to především kvůli jeho příznivé ceně ve vztahu k pšenici a kukuřici. V posledních letech se však podíl kukuřice zvyšuje a očekává se, že tento trend bude pokračovat až do roku 2030 díky vysokým dodávkám a mírnému růstu cen. Naproti tomu vysoký požadavek na pšenici vedl k jejímu použití v jiných průmyslových odvětvích než ve výživě zvířat. Spotřeba krmiva bude nejrychleji narůstat u přežvýkavců, přičemž, podle autorů zprávy, dosáhne do roku 2030 až 41 % celkové produkce. U všech hospodářských zvířat se bude zlepšovat konverze krmiva. Budoucí rychlejší zlepšení tohoto ukazatele se očekává spíše u 15 členských států EU, než u těch, které se staly členy později. Hlavní role v tom budou mít rychlejší genetický pokrok, nárůst produktivity v důsledku restrukturalizace odvětví a využítí krmných dávek s minimálním vlivem na životní prostředí.
Zpráva Evropské komise rovněž předpovídá posílení světové poptávky po živočišných produktech do roku 2030, z důvodu růstu světové populace a také příjmů. Očekává se, že tento vývoj přinese užitek evropským producentům hospodářských zvířat a drůbeže.*
