Kostelec nad Orlicí je chovatelskou veřejností považovaný za Mekku výzkumu chovu prasat v Čechách. A není divu, vždyť specializované pracoviště, které tu vzniklo v roce 1951 předalo praxi mnoho cenných výsledků. Zasloužil se o to i jeho dlouholetý pracovník doc. Ing. Josef Čeřovský, DrSc, který se rozhodující měrou podílel na zavedení inseminace v chovech prasat. Právě na jeho počest Výzkumný ústav živočišné výroby ve spolupráci se Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat uspořádal seminář věnovaný aktuálním problémům tohoto sektoru živočišné výroby.
K významnému životnímu jubileu docenta Čeřovského uspořádaná akce byla současně příležitostí, jak mezinárodně uznávanému odborníkovi poděkovat za jeho dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost. Ať už veřejně, nebo v ústraní se jí zhostili všichni z více než stovky přítomných v aule zmiňované vzdělávací středoškolské instituce. Docent, který v únoru letošního roku oslavil neuvěřitelné osmdesáté narozeniny odpověděl způsobem sobě vlastním, totiž přednáškou. A jak jinak, než z oblasti reprodukce, které zasvětil svou bohatou profesní kariéru.
O úrovni reprodukce
rozhoduje mezidobí
Předpokladem úspěšné reprodukce prasnic je pravidelné střídání reprodukčních událostí. Prodloužení některého období v tzv. mezidobí (od porodu do porodu) zpravidla vede ke snížení produktivity stáda prasnic, což se projeví zvýšením počtu neproduktivních krmných dnů. Optimální dobu mezidobí 145 dnů lze dosáhnout při odstavu selat ve 25 dnech věku a při zapuštění prasnice 4. až 6. den po odstavu.
„Pro včasné zabřeznutí prasnice má prvořadý význam nástup říje po odstavu selat ve fyziologickém termínu, to znamená v termínu sedmi až deseti dnů. Kolísání délky tohoto termínu, neboli intervalu je dáno nízkou dědivostí a citlivostí zmiňovaného užitkového znaku ke změnám chovatelského prostředí. To znamená, že selekce na jeho délku je velmi zdlouhavá a málo efektivní. Proto jeho délka bude i nadále spočívat na kontrole a úpravě podmínek chovu prasnic, zejména pak se zaměřením na odstraňování příčin prodlužování intervalu, tj. absence říje ve fyziologickém termínu,“ uvedl během svého vystoupení doc. Josef Čeřovský.
Po dobu březosti se organismus prasnice brání nástupu říje hormonálně, po porodu ji blokuje produkce mléka a kojení selat. Prioritou těchto fyziologických mechanismů je zdárný
průběh během vývoje zárodků, porodu a odchovu mláďat.
„S postupující dobou laktace se organismus prasnice připravuje na další pohlavní cyklus, s involucí dělohy současně probíhají i další změny směřující k následné říji, která vrcholí v průměru asi pátý den po odstavu. Zapouštění prasnice v tomto termínu nejenom snižuje počet neproduktivních dnů, ale současně zvyšuje zabřezávání a počet vyprodukovaných selat. Je celá řada faktorů, která ovlivňuje délku intervalu. Ať už je to pořadí vrhu, jež se u prasniček a prasnic po druhém vrhu projevuje prodloužením intervalu nebo letní období roku. Vyšší teploty, které se podepisují pod snížení příjmu krmiva u prasnic v laktaci vedou k poklesu jejich hmotnosti s negativním dopadem na včasný nástup říje. Ke stimulaci nástupu říje se v chovatelské praxi využívá několik nástrojů. Jedním z nich je přítomnost kance, dále je to flushing v podobě krátkodobé hyperalimentace u prvniček nebo hladovky u prasnic, kterou zkracujeme dobu laktace. Další metody jsou založené na principu snížení nadměrné zátěže prasnice v laktaci. Spočívají v odebírání selat z početných vrhů nebo ve změně režimu kojení tím, že selatům omezíme přístup ke strukům. Například na dobu 14 hodin po dobu jednoho týdne před plánovaným odstavem,“ pokračoval kostelecký specialista.
Selata jsou drahá
Selata jsou poměrně drahý artikl. V ekonomickém vyjádření se cena selete promítá asi jednou třetinou do ceny jatečného prasete. Odvíjí se od nákladů na prasnici, které se vyčíslují asi dvaceti tisíci za rok. Znamená to, že čím je vrh početnější, tím jsou selata levnější. I z toho důvodu výkrmci upřednostňovali dovozová selata před těmi vyprodukovanými v tuzemsku. Je proto dobře, že i v domácích chovech se zvyšuje reprodukční užitkovost prasnic. Podle informací Svazu chovatelů prasata v Čechách a na Moravě je počet odchovaných selat od prasnice na současném průměru 23,5 selete s tím, že počet živě narozených selat je 26,3 kusu.
„Produkce selat je však náročná po všech stránkách. Ve státech s intenzivní produkcí selat proto selektují na dva znaky, a to na počet a hmotnost selat ve vrhu. Dědivost hmotnosti je poměrně vysoká a tvrdě se uplatňuje u tzv. super plodných linií. Díky těmto náročným kritériím například Dánové vykazují obrovský obrat základního stáda prasnic,“ poznamenal docent.
V této souvislosti dále zdůraznil, že u porodu se dělá až příliš mnoho chyb. Stále se podceňuje význam asistence u porodů uvědomíme-li si, že až 60 % jich probíhá v nočních hodinách. Výsledky z praxe ukazují, že kontrolovaným porodem se dá zachránit až 1,6 selete ve vrhu. A to už za trochu námahy bezpochyby stojí!
Novodobým problémem řady chovatelů je výživa, respektive optimalizace potřeby živin u prasnic na porodně. Podle některých praktiků by jejich potřebu v tomto období měla zajistit dávka 2,5 kg krmné směsi pro kojící prasnice s přídavkem 0,5 kg směsi na každé sele.
„Už profesor Náprstek ve svých pracích uváděl, že sele roste nejrychleji po porodu. Prasnice moderních genotypů prasat již 10. až 15. den po porodu nemůže sele uživit. Uvádí se, že růstová schopnost selat po výše zmiňovaném období je mlékem pokryta jen ze 70 %. Množství mléka prasnice souvisí i s příjmem vody. V prvních dnech po porodu by prasnice měly mít k dispozici vodu nejlépe z volné hladiny, která zajistí její maximální příjem. Ten může v létě představovat i pětačtyřicet litrů vody. Disproporci mezi potřebami selat a množstvím vyprodukovaného mléka prasnicí je proto nutné řešit příkrmem. Ani v tomto případě se nesmí opomíjet potřeba vody, kterou by selata měla mít k dispozici,“ doporučil doc. Ing. Čeřovský.
V závěru svého vystoupení vyjádřil přesvědčení, že prasata v Česku chovat umíme a že se vzhledem k nabídce prasat v Evropské unii a poptávce ve třetích zemích nabízí šance odrazit se od pomyslného dna a na společném trhu hrát důstojnější roli.
Bez dodavatelsko-odběratelských
vztahů to nepůjde
Reprodukce prasat je bezesporu nedůležitějším a nejobtížnějším odvětvím tohoto sektoru živočišné výroby. Počet odchovaných selat na prasnici je daný počtem živě narozených selat ve vrhu, dále počtem vrhů a ztrátami selat. Metodika výpočtu ovšem nemusí být ve všech zemích stejná.
„U nás vžité započítávání doby březosti prasniček zařazených do chovu není všude ve světě samozřejmostí a srovnávání údajů tak nemusí být objektivní. Při návštěvě jednoho chovu v Německu jsme se od majitele farmy s 6000 prasnicemi dozvěděli, že odchovává 26 selat na prasnici. Pokud by však započetl krmné dny zařazovaných prasniček s brykaví na úrovni 50 %, vykazoval by jen 22,46 odchovaných selat. Počet prasnic použitý ve výpočtu může být problémem i u nás. Mnoho končících chovů, kde po odstavu selat prasnice nejdou ihned na jatky, zatěžuje faremní statistiku jalovými krmnými dny a snižuje tak i republiková čísla. Často se prodlužuje i doba kojení při váznoucím odbytu selat. Chov prasat však nelze úspěšně provozovat bez funkčního systému dodavatelsko-odběratelských vztahů. Podnik může vykazovat vynikající ukazatele reprodukce, výborné přírůstky i dobrou úroveň zdraví ve stádu, ale když prasata včas a dobře neprodá a navíc bude mít drahé vstupy, dlouho to nevydrží,“ konstatoval v diskuzi vedoucí specializovaného pracoviště uhříněveského ústavu Ing. Miroslav Rozkot, CSc.
Klíčové informace:
- Seminář s názvem aktuální problémy chovu prasat se uskutečnil v areálu vyšší odborné školy, střední odborné školy a středního odborného učiliště v Kostelci nad Orlicí 22. února
- Akce, které se zúčastnila více než stovka chovatelů prasat, proběhla za podpory firem Hema Malšice, s.r.o., Alltech Česká republika, Chovservis, a.s., Hradec Králové a Selko Praha, s.r.o.
