Přehlídka prasat na brněnském výstavišti se již tradičně odehrává v režii akciové společnosti Genoservis. Asi polovinu ze třiceti vystavených reprezentantů mateřských a otcovských plemen a hybridních linií pocházejících z genetického centra prasat v Bouzově – Podolí doplnila ještě zvířata z dalších čtyř podniků, respektive z chovu Ing. Miloslava Janečka z Velehrádku, Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha –Uhříněves, Zemědělského družstva Rosice a Agro Slatiny, a. s.
„Na národní výstavě jsme představili plemena i celý hybridizační program. Na své si tak mohli přijít chovatelé čistokrevných prasat i majitelé chovů specializujících se na jatečnou produkci. Protože v rámci opatření minimalizujících zdravotní rizika v chovech vystavená prasata většinou čeká již jen cesta na jatky, tak se nevystavují cenná plemenná zvířata. Výstavy dnes již nemají pozici kontraktačních míst, výběr genetického materiálu pro podnik vychází jednoznačně z jiných motivů než z fyzické prohlídky zvířat na výstavě. Na druhé straně výstavy nabývají čím dál větší důležitosti pro komunikaci se spotřebiteli. Pro existenci jakéhokoli sektoru výroby je rozhodující zájem o jeho výrobky. A právě tady vidím poměrně výraznou mezeru tuzemských chovatelů prasat. Je třeba přesvědčovat spotřebitele, že nákupem masa z našich chovů může jen získat – kdyby nic jiného, tak jistotu co jí a pocit, že svou volbou podporuje české producenty. I z toho důvodu jsme v rámci doprovodného programu připravili pro laickou veřejnost kuchařskou show, jejímž cílem budou právě výše zmiňované atributy. Valná hromada našeho svazu a seminář s názvem Cesty vedoucí k dosažení rentabilního chovu prasat, na kterém vystoupili naši a zahraniční odborníci pak byly náplní pro jeho odbornou část. V závěru bych pak jen zdůraznil, že výstavy plní další významnou úlohu – stávají se místem setkání chovatelů a výměny zkušeností. V tomhle směru zatím u nás pokulháváme, protože podniky necítí příliš potřebu se s někým dělit o své zkušenosti a poznatky. Přesto si myslím, že i tento aspekt výstav bude v budoucnosti neopominutelný,“ uvedl na adresu národní výstavy ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHPCM) Ing. Jan Stibal.
Jak již bylo zmíněno, expozici prasat na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky připravila plemenářská akciová společnost Genoservis. O komentář předváděného vzorku čtyřiadvaceti zvířat mateřských plemen reprezentovaných bílým ušlechtilým (BU), landrasse (L) a jejich kříženci (BU x L), dále otcovských plemen v zastoupení duroca (D), bílého otcovského (BO), pietraina (Pn) a konečně kanců syntetických linií H38 (Pn x D, D x Pn) a H84 (s 87,5% podílem krve Pn) se pak podělili Ing. Jan Stibal a hlavní šlechtitel zmiňované plemenářské firmy Ing. Filip Offenbartl. Právě z jejich rukou zástupci podniků, kteří se podíleli na sestavení expozice obdrželi věcná ocenění. Součástí expozice prasat byla i prezentace přeštického černostrakatého plemene v zastoupení kance šestnáctiměsíčního plemenného kance (po otci Mason a matce po kanci Viskont), kterého vystavoval Výzkumný ústav živočišné výroby Praha – Uhříněves, respektive jeho dislokované pracoviště v Kostelci nad Orlicí. Zbývá ještě doplnit, že u příležitosti zmiňované výstavy ředitel SCHPCM oficiálně předal potvrzení o uznání šlechtitelského chovu dvěma zemědělským akciovým společnostem, a to plemenářské firmě Genoservis pro plemena bílé ušlechtilé a landrase a podniku Agro Slatiny pro plemeno pietrain.
Přehlídka mateřských plemen
Z mateřských plemen bylo předvedeno 16 zvířat, respektive to byli dva kanečci plemene bílé ušlechtilé, stejný počet kanečků landrase, dvě tříčlenné skupiny landraských prasniček a nakonec dvě tříčlenné kolekce prasniček F1 generace, tj. kříženek BU x L.
Oba prezentovaní kanečci plemene bílé ušlechtilé pocházeli z genetického centra prasat v Bouzově – Podolí. „Z výsledků testu vlastní užitkovosti i fenotypu je vidět, že kanečci mají stejného otce, kterým je Barny 21. Oba mají dostatečný rámec, vynikající středotrupí s dobrou hřbetní linií, korektní končetiny i kapacitní varlata. Pokud jde o vlastní užitkovost obou šestiměsíčních polobratrů, tak hodnoty přírůstku od narození byly na úrovni 759 g, respektive 766 g, v testu pak 1079 g a 1036g, výška hřbetního tuku dosahovala 0,64 cm a 0,70 cm a podíl libové svaloviny odpovídal hodnotám 64,7 % a 64,5 %,“ okomentoval exteriérové a užitkové vlastnosti předvedených zvířat Ing. Filip Offenbartl.
Představení druhého mateřského plemene landrase zahajoval kaneček z chovu Ing. Miloslava Janečka z Velehrádku. Mladý plemeník narozený 27. 12. 2010 byl po otci Lamur 37 a matce po Derby 45 v testu vlastní užitkovosti dosahoval 813 g přírůstku od narození (1304 g v testu) s výškou hřbetního tuku 0,82 cm a 62,3% podílem libové svaloviny. Za ním pak do předvadiště následoval kaneček po plemeníkovi linie Levis 1 (matka po Fanatic 21), který se narodil 10. 12. 2010 v genetickém centru prasat společnosti Genoservis. V ukazatelích vlastní užitkovosti dosahoval přírůstku od narození 703 g (969 v testu), 0,69 cm výšky hřbetního tuku a 64,2 % libového masa.
Po kanečcích předvadiště postupně opanovaly prasničky plemene landrase z Velehrádku a Bouzova, odkud pocházela i kolekce kříženek F1 generace (polosester po plemeníkovi Famozovi 21), která uzavřela přehlídku mateřských plemen.
Vybraní zástupci otcovské populace
Zástupce otcovských plemen reprezentovali kanci plemene duroc, bílé otcovské, pietrain a zástupci syntetických linií H38 (Pn x D, D x Pn) a H84 (s 87,5% podílem krve Pn). Jako první se v předvadišti představil z Francie dovezený durocký kaneček narozený 9. 12. 2010. Potomek po Donovanovi 1 ustájený v Bouzově byl okomentován jako velmi dobrý představitel plemene s výborným rámcem, velmi dobrým nasazením masa ve všech hlavních partiích, korektními končetinami a excelentní kapacitou varlat. V katalogu uvedená vlastní užitkovost kanečka byla na úrovni 669 g přírůstku od narození (891 g v testu) s výškou hřbetního tuku 0,69 cm a podílem libové svaloviny 64,6 %.
V dalším pořadí následovali čistokrevní kanečci plemen bílé otcovské z chovu ZD Rosice a pietrain, kterého na brněnském výstavišti předváděla akciová společnost Agro Slatiny. Prvně jmenovaný mladý plemeník linie Morgan narozený 9. 12. 2010 vynikal jak exteriérem, zejména dobře osvalenou kýtou, tělesným rámcem a dobrou mechanikou končetin, tak výsledky vlastní užitkovosti, jenž odpovídaly 775 g přírůstku od narození (1212 g v testu) s výškou hřbetního tuku 0,50 cm a podílem libové svaloviny 66,6 %.
Také loni v listopadu narozený kaneček plemene pietrain po otci Nikola 1 byl excelentní. Výrazně osvalený importovaný plemeník s dobře výraznou mediální rýhou dosahoval v testu průměrného přírůstku od narození 724 g (1162 g v testu), výšky hřbetního tuku 0,45 cm a tomu odpovídající excelentní 67,8% podíl libové svaloviny.
Z hybridních kanečků se z bouzovského chovu představili zástupci linií H38 a H84. Podle Ing. Offenbartla byli oba ukázkou supermasných zvířat, která dají základ dobrým parametrům jatečných prasat. Toto konstatování pak nejlépe dokumentovali výsledky testů vlastní užitkovosti, v nichž kaneček po Pandurovi 1 a matce po Fazolovi 21 (linie H38) dosahoval přírůstku od narození 854 g (1257 g v testu) s výškou hřbetního tuku 0,55 cm a podílem libového masa na úrovni 68,4 %. Druhý kaneček linie s vyšším podílem krve pietraina (otec Pouzdr 1, otec matky Formelin 1), který se prezentoval přírůstkem od narození 884 g (1222 g v testu) s výškou hřbetního tuku 0,47 cm a 67,6% podílem libové svaloviny byl vyhlášený šampiónem výstavy. K tomuto verdiktu dospěla za tímto účelem z publika sestavená čtyřčlenná komise, vedená Prof. Ing. Marií Čechovou, CSc. z Mendelovy univerzity. Vítězný kaneček si vedle poháru současně vysloužil i finanční cenu, kterou předal MVDr. Miloš Skřivánek, CSc. z výživářské společnosti Biomin Czech, s. r. o.
