V průběhu tranzitního období, přibližně tři týdny před otelením a tři týdny po otelení, dochází u dojnic k významným metabolickým změnám. Proto bychom měli být v tomto období zvláště obezřetní a věnovat dojnicím dostatečnou pozornost jak při sestavování krmné dávky, tak při zajišťování životních potřeb formou sociální interakce a vhodných podmínek prostředí – tzv. welfare.
Ing. Marie Koukolová1,2; Ing. Jitka Láchová1,2; Ing. Jana Čermáková, Ph.D.3 1, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha- Uhříněves, 2Česká zemědělská univerzita v Praze, 3Mendelova univerzita v Brně
Projev ketózy se odráží zejména na zvýšené koncentraci neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) a beta-hydroxybutyrátu (BHBA). Pokud zvýšené hodnoty neesterifikovaných mastných kyselin v krvi překročí metabolickou kapacitu jater, dochází k jejich ztučnění nebo také tzv. jaterní steatóze, která ketózu často doprovází. Játra jsou v důsledku ukládání triglyceridů poškozována a neplní dostatečně svoji metabolickou a detoxikační funkci. Obsah triglyceridů v játrech lze stanovit rozborem a měřením vzorků jaterní biopsie. Prevence ztučnění jater a ketózy a příprava na následující laktaci začínají už ve druhé třetině předchozí laktace (asi 180. den). V době zaprahnutí musí být krávy v optimální kondici, ne přetučnělé, ani vyhublé. Zpravidla je třeba vyhnout se překrmování energií ke konci laktace a v období stání na sucho. Optimální skóre tělesné kondice (BCS) pro krávy při zaprahování je mezi 3–3,75 bodu. Tato kondice, s optimem okolo 3,5 bodu by se už v průběhu doby stání na sucho neměla měnit a ve stejné kondici by měly být dojnice i v době porodu. Pokud nemá dojnice optimální BSC v době zaprahování, kondice se pak už v období stání na sucho mění obtížně. Bachorová acidóza je jednou z nejčastějších poruch trávení. Považuje se za nejvýznamnější metabolickou poruchu, která výrazně narušuje průběh fermentačních procesů v bachoru a postihuje funkci bachorové stěny. Je charakterizována poklesem pH bachorové tekutiny pod fyziologickou úroveň (6,2–6,8) v důsledku zvýšeného obsahu těkavých mastných kyselin v bachorovém prostředí. Důsledkem acidózy je pokles obsahu tuku v mléce u jednotlivých dojnic nebo v průměru u stáda. V našich chovech se acidóza vyskytuje převážně v akutní nebo subklinické podobě. Hlavním faktorem pro prevenci acidózy je podpora pufrovací schopnosti bachoru. Základem je vyrovnaná směsná krmná dávka s optimálním obsahem hrubé vlákniny a strukturní vlákniny - efektivní NDF. Metabolické poruchy také jednoznačně ovlivňují odolnost dojnic, imunologickou odpověď organismu a z hlediska zdraví mléčné žlázy vznik nejen subklinických mastitid.*
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2016.
