Průjmová onemocnění telat v období mléčné výživy mají zásadní vliv na rentabilitu chovu dojeného skotu v důsledku přímých ztrát úhynem a nepřímých ztrát zhoršením konverze krmiva, snížením přírůstku hmotnosti s následným zvýšením nákladů na léčbu a ošetřování nemocných telat. Následky průjmových onemocnění také prodlouží dobu odchovu telat a promítají se i do vyššího věku při prvním otelení a nižší produkce mléka na první laktaci, a to včetně snížení dlouhověkosti a plodnosti.
Průjmová onemocnění patří k nejčastějším onemocněním postihujícím telata v prvních třech týdnech věku. Zjistilo se, že více než 60 % úhynů všech novorozených telat je zapříčiněno průjmovými onemocněními.
Příčiny průjmů jsou neinfekčního a infekčního původu. Průjmy neinfekčního původu mohou mít příčinu v krmné technice, resp. dietetických chybách a v nízké úrovni zoohygieny a ošetřovatelské péče. Průjmy infekčního původu jsou vyvolány viry (virus bovinní virové diarrhoe - BVDV, rotaviry, koronaviry), bakteriemi (Escherichia coli, Clostridium perfringens, Salmonella spp. aj.) a prvoky (Cryptosporidium spp., Eimeria spp., Giardia spp.) Průběh a závažnost průjmového onemocnění je závislý na patogenitě, virulenci infekčních agens a infekční dávce, stupni nespecifické odolnosti, specifické imunitě, věku i výživě telat. U smíšených infekcí je průběh onemocnění většinou závažnější.
Možnostmi prevence výskytu průjmových onemocnění u telat na mléčné výživě se zabývali Ing. Gabriela Malá, Ph.D., a doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. Specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves při zpracování výsledků vycházeli ze čtyřletého sledování (od roku 2020 do 2023) původců průjmů u 981 telat (236 telat českého strakatého skotu a 745 telat holštýnského skotu) na mléčné výživě. Telata byla odchovávána jednak ve venkovních individuálních boxech s turnusovým provozem (425 telat), jednak v individuálních, párových a skupinových kotcích pod přístřeškem s kontinuálním provozem (554 telat).
Technologie krmení, napájení a nastýlání telat byly v průběhu celého sledovaného období v obou systémech ustájení shodné. Stejně tak výživa (6 l nativního mléka/den při napájení z volné hladiny dvakrát denně, adlibitní množství starteru od třetího dne po narození), množství napájecí vody i slámy. Telata byla odstavena v 60 dnech věku.
Během období mléčné výživy se u telat sledoval výskyt průjmového onemocnění, jejichž původci se stanovili v prvních dvou dnech výskytu průjmu z výkalů pomocí Rainbow™ calf scours testů (BIO K377) od BIO-X Diagnostics. Tento test je určen k detekci rotaviru, koronaviru, Cryptosporidium parvum, E. coli F5 (K99), F41 a CS31A a Clostridium perfringens v telecích výkalech přímo na farmě jednoduchou citlivou screeningovou imunochromatografickou metodou. Všechna získaná data byla hodnocena neparametrickou Kruskal-Wallisovou ANOVOU pomocí TIBCO StatisticaTM (verze 13.5.0.17; TIBCO Software Inc., Palo Alto, CA, USA).
Předpokladem úspěšného odchovu telat je důsledné dodržování zásad správné chovatelské praxe (managementu), profylaxe (vakcinačního plánu) a preventivních opatření biologické bezpečnosti (biosekurity).
Frekvence výskytu průjmových onemocnění telat je přímo závislá na mnoha faktorech, jako jsou ošetření telete po narození a jeho včasné oddělení od matky a z porodního kotce; zvládnutý kolostrální management; vhodná technika krmení; dodržování hygieny chovného prostředí a hygieny nádob na krmení a napájení; odpovídající prostor pro ležení s dostatečnou vrstvou čisté, suché podestýlky; turnusový systém chovu; způsob ustájení (individuální, párové, skupinové).
Klíčovým faktorem je ovšem člověk (ošetřovatel, zootechnik aj.), který má rozhodující vliv na úroveň managementu odchovu, vybírá technologické systémy ustájení, krmení, postup ošetřování, způsoby sanitace, navrhuje a realizuje profylaktická opatření i zásady biosekurity telat, včetně kontroly jejich dodržování.*
