Příklad mistrné diverzifikace

Příkladem mistrné diverzifikace je hospodaření rodiny Návarových ve Velechvíně, části města Lišov na rozhraní Třeboňské a Českobudějovické pánve. Manželé Drahoslav a Kateřina Návarovi z Asociace soukromého zemědělství České Budějovice tu spolu s ostatními členy rodiny obhospodařují 80 hektarů půdy, 25 hektarů lesa a věnují se chovu masného a také menšího stáda mléčného skotu, přičemž veškerou produkci zpracovávají. Přímo na statku v prodejně či v samoobslužné lednici si tak spokojení spotřebitelé z širokého okolí mohou zakoupit pestrou škálu mléčných výrobků či kvalitní hovězí maso. „Nepříznivé situace nás posouvají dál,“ říkají Návarovi, kteří během kůrovcové kalamity začali provozovat i pilu, prodávat řezivo a nabízet zákazníkům veškeré služby spojené s jejím provozem.

Kromě rostlinné výroby se rodiče dnešního hospodáře – Drahoslava Návary mladšího, zaměřili hned zkraje na chov mléčného skotu. Vzhledem k tomu, že původní dva statky neumožňovaly další stavební rozvoj, rozhodli se Návarovi vybudovat zázemí na zelené louce hned naproti nim. Nejprve postavili seník, posléze stáj a nejnovějším počinem je pila.

Skot, a to jak mléčný, tak masný, nechybí na velechvínském statku ani dnes, kdy tu již hospodaří syn manželů Návarových Drahoslav se svou ženou Kateřinou Návarou Volfovou. Oba mají vzdělání v oboru, seznámili se při studiu na nedaleké Jihočeské univerzitě.

Chov skotu tvoří gró činnosti hospodářství, které je ale postaveno na spoustě dalších nohou, což jednak umožňuje rozložení podnikatelských rizik a zároveň zapojení opravdu všech členů rodiny. Celkem zde najdete 80 kusů skotu – 10 matek, kříženek masného skotu, spolu s odchovem a také nakupovaným zástavem a 15 dojnic a jaloviček mléčného skotu. Nechybí ani prasata a kozy.

Jedinečné welfare

Welfare zvířat je tu na vysoké úrovni, na první pohled je znát, že mladý hospodář k nim má jedinečný vztah. „Telata odstavujeme až ve čtyřech, pěti měsících, stále mají kontakt s matkou. Krávy se u nás dožívají klidně i 15 let a mají třeba osm, devět telat. Jalovičky vykrmujeme od jara do podzimu na pastvině, býci, kterých mám aktuálně 30, jsou v polootevřené stáji a po stejné období je kromě šrotu z vlastní rostlinné produkce krmíme jetelotrávami, poté senem a senáží, “ informuje Drahoslav Návara mladší.

Zpracování produkce

Již dříve uvažovali jeho rodiče o zpracování faremní produkce, před třemi lety se tuto vizi, poté co si rodina nějaký čas pronajímala bourárnu na Jihočeské univerzitě, podařilo zrealizovat přímo na farmě. „Nakoplo nás období covidu,“ vysvětluje mladý sedlák a dodává: „Tehdy se poptávka spotřebitelů natolik zvýšila, že jsme vybudovali vlastní bourárnu a začali nabízet jak rodinné balíčky z mladých býčků, tak cestou suchého zrání stařené, vakuově balené jednotlivé druhy masa z jaloviček.“  

Porážka probíhá na nedalekých jatkách, vždy jeden až dva kusy měsíčně. Rodinné balíčky si zákazníci vyzvedávají po předchozí objednávce, jednotlivé druhy masa jsou k dispozici i v samoobslužné lednici vedle bourárny. Tam je k zakoupení rovněž pestrá škála mléčných výrobků, které jsou dílem manželky pana Návary – Kateřiny.