Masivní epidemie ptačí chřipky H5N1 v USA se rozšířila mezi volně žijícími a chovanými ptáky, dojnicemi a lidmi, včetně nedávné skupiny zemědělských dělníků infikovaných v Coloradu. Vědci varují, že rostoucí počet případů u lidí, jen několik měsíců před návratem běžné chřipkové sezóny a podzimní migrace milionů volně žijících ptáků, by mohl dát tomuto viru nespočet dalších příležitostí k vývoji.
Obrovský rozsah epidemie ptačí chřipky v USA je těžké pochopit. Od roku 2022 bylo virem H5N1 infikováno více než 100 milionů ptáků chovaných na farmách, poté zhruba 170 stád dojnic a byly zjištěny viry u více než 200 dalších savců – včetně lidí. Nedávno se nakazila hrstka zemědělských dělníků v Coloradu, což znamenalo první epidemii u lidí v zemi. Šest potvrzených případů je spojeno s úsilím o utracení drůbeže na jedné farmě a nejméně jeden pravděpodobný případ je spojen s utracením v jiném blízkém zařízení. A i když se virus mohl šířit z kuřete na člověka, kmen viru je podobný formě ptačí chřipky, která se šíří mléčnými farmami ve více než tuctu států.
Celkový počet nakažených lidí v zemi, který od roku 2022 činil méně než tucet potvrzených případů, bledne ve srovnání s ohromujícím počtem případů u drůbeže a hospodářských zvířat. Nedošlo k žádnému úmrtí zemědělských dělníků a ani v Kanadě se zatím neobjevily žádné případy spojené s mléčnými farmami. Přesto tento nový, neobvyklý počet případů H5N1 u lidí může být předzvěstí výzev, které přijdou, a to vše v době, kdy by se širší epidemie v USA mohla vymknout kontrole. Podle CDC (Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci v USA) jsou další dva pracovníci drůbeže v Coloradu infikovaní ptačí chřipkou H5N1. Jak se ptačí chřipka H5N1 rozšířila po celém světě – a na co se vědci připravují příště? Načasování je hodně daleko od ideálního stavu, s nákazou zemědělských dělníků jen několik měsíců před návratem obvyklé chřipkové sezóny a podzimní migrací milionů volně žijících ptáků ,což dává viru nespočet dalších příležitostí k vývoji. „Díváme se potenciálně na obrovskou epidemii, která se stále rozšiřuje a stále roste, a to je nekontrolovatelné,“ varovala viroložka Angela Rasmussenová, výzkumná pracovnice Organizace pro vakcíny a infekční nemoci na univerzitě v Saskatchewanu.„A to zvyšuje riziko stále většího počtu případů u lidí, což zase zvyšuje riziko, že se tento virus lépe přizpůsobí lidem.“
Úředníci poprvé oznámili objev několika infekcí zemědělských dělníků již 14. července, všechny spojené s rozsáhlým vybíjením ptáků infikovaných H5N1 na farmě nosnic v Coloradu. I když neexistují žádné známky dalšího přenosu z člověka na člověka, sekvenování z jednoho z těchto případů ukázalo, že kmen úzce souvisí s šířením viru u dojnic, který se vyznačuje dříve dokumentovanými adaptacemi na savce, poznamenalo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v nedávné aktualizaci.
Uklidňuje to? Až dosud byly všechny případy u lidí v USA mírné, a to navzdory vysoké úmrtnosti na H5N1 hlášené globálně v posledních dvou desetiletích. Někteří zemědělští dělníci v coloradském obvodu měli tradiční příznaky chřipky – horečku a kašel, zatímco jiní zažili zánět spojivek, což naznačuje, že se virus mohl vplížit spíše přes jejich obnažené oční membrány než přes dýchací cesty. Ale vzhledem k malému počtu dosud známých lidských infekcí v USA a neobvyklým vzorcům přenosu, které nenapodobují to, jak by se tento virus skutečně šířil z člověka na člověka, „neměli bychom vůbec přikládat žádnou váhu tomu, co vidíme, pokud jde o závažnost,“ poznamenal Matthew Miller, výzkumník chřipky z McMaster University, ředitel Institutu Michaela G. DeGrooteho pro výzkum infekčních nemocí.
Od roku 2022 bylo virem H5N1 infikováno více než 100 milionů ptáků chovaných na farmách, jen letos následovalo zhruba 170 stád dojnic ve 13 státech.
Pokud bude počet nakažených lidí stoupat až do podzimu, ať už v Coloradu nebo jinde, bude podle odborníků načasování výhodné pro virus, který se již ukázal jako docela zdatný v napadání široké škály druhů. Několik vědců se shodlo na tom, že řada faktorů může poskytnout příležitosti k tomu, aby se H5N1 lépe přizpůsobil a infikoval a poškodil více lidských hostitelů.
Za prvé, spojení zvýšené cirkulace lidského viru H5N1 a návratu kmenů sezónní chřipky by mohlo mít katastrofální následky, řekl virolog Tom Peacock z Pirbrightova institutu, britského centra pro zoonotické viry. „Někteří z těch pracovníků, kteří jsou vystaveni a infikováni H5N1, mají šanci, že budou infikováni sezónní chřipkou. A pak pracovník v drůbežárně nebo mlékárenském průmyslu funguje jako míchací nádoba.“ Tyto scénáře by daly viru šanci smíchat svou genetickou výbavu s jinými kmeny chřipky, což by mu potenciálně umožnilo kombinovat charakteristiky, které by mohly zostřit jeho schopnost přenášet se z člověka na člověka. Je to proces známý jako reassortment (přeskupení) a chřipkové viry jsou v něm obzvláště zdatné. Tento genetický reassortment, řekl Miller, „by mohl vytvořit nové nebezpečné zvíře.“
Kandidáti na vakcínu proti ptačí chřipce již existují. Pokud však H5N1 zažehne pandemii, nebude snadné vyrobit dostatek dávek. Existuje také zvýšené riziko, že se v nadcházejících měsících stanou místy infekce i další farmy, varoval Peacock, vzhledem k zálibě H5N1 v šíření mezi druhy. Přibývající důkazy naznačují, že ke zvýšenému přenosu ze savců na savce dochází i nyní. Recenzovaný článek v časopise Nature se zabýval sekvenováním genomu u řady infikovaných druhů, včetně krav, ptáků, domácích koček a mývala z postižených farem. Výzkumný tým našel důkazy jak o „vícesměrném mezidruhovém přenosu“, tak o „efektivním přenosu z krávy na krávu“ poté, co byly zdánlivě zdravé krávy z postižené farmy převezeny do stáje pro březí krávy.
Možnost dalšího šíření do prasečích populací v nadcházejících měsících je jednou z největších obav společnosti protože mezi prasaty „obíhá mnoho virů, které jsou původně odvozeny od lidských sezónních virů“. „Takto dochází k pandemiím: Míchání sezónních virů s ptačími viry nebo novými viry,“ řekl Peacock. Pandemie prasečí chřipky v roce 2009 je jednou z nejznámějších a je výsledkem směsice ptačí, prasečí a lidské formy chřipky typu A. Miller souhlasil s tím, že možnost, že se to stane na amerických prasečích farmách, je rostoucí hrozbou. „V tuto chvíli tam neděláme v dostatečně proaktivní dohled,“dodal. „Je to trochu frustrující.“
Vědci navíc očekávají, že další vlna migrace by mohla dále podpořit globální šíření viru H5N1, kdy se v nadcházejících měsících po severojižních ptačích dálnicích vydají miliony volně žijících ptáků. „Existují obrovské příležitosti k rekombinaci viru novými a neočekávanými způsoby, jak tyto migrační vlny probíhají,“ řekl Miller.
Všechny tyto přidané proměnné by mohly způsobit, že epidemie ptačí chřipky v USA bude ještě těžší zastavit, což by zvýšilo riziko pro lidi a uvedlo do pohotovosti další země – včetně Kanady. „Nakonec, pokud to bude pokračovat, se objeví viry, které budou lépe přizpůsobeny lidem. Jak to bude vypadat v praxi a zda to způsobí pandemii, nevíme," řekla Rasmussenová.
Plný rozsah šíření viru H5N1 mezi lidmi v USA stále zůstává nejasný. Není pochyb o tom, že ptačí chřipka H5N1 má „pandemický potenciál“. Jak pravděpodobný je tento nejhorší scénář? Proč se nebezpečná ptačí chřipka šíří u amerického skotu rychleji a déle, než se původně myslelo? Nedávná sérologická studie v Michiganu, která zahrnovala testování krevních vzorků od 35 zemědělských dělníků, kteří strávili nějaký čas v blízkosti infikovaných dojnic, nenašla důkazy o předchozích infekcích – což naznačuje, že by mohly existovat bezpříznakové lidské infekce, které by mohly zůstat skryty. Ale je to jen jedna malá studie, jen z jednoho ministerstva zdravotnictví.
Jen několik dní po prvních zprávách o nemocných kravách na několika amerických farmách byla ptačí chřipka H5N1 identifikována v nejméně tuctu stád v šesti státech. Vědci jsou ve vysoké pohotovosti. Mnozí však říkají, že to, co je znepokojuje více, je to, zda tento virus nepřeskočí na více hospodářských zvířat – a zejména na prasata. Colorado mezitím zintenzivňuje dohledové úsilí v boji proti nekontrolovatelnému šíření viru, včetně povinného nařízení týdenního testování v mléčných nádržích na mléčných farmách. Přesto data z jiných států zůstávají nepřesná kvůli nesourodému testování, které se utápí v byrokratických překážkách, což znamená, že v USA pravděpodobně chybí jak zvířecí, tak lidské případy, varují odborníci již měsíce. „Je opravdu těžké říci, zda bylo Colorado skutečně v horším stavu než mnoho jiných států, nebo je to jen v testování a vyhledávání,“ řekl Peacock. „To je jeden z hlavních problémů této epidemie: Ve skutečnosti nemáme žádnou představu.“
Mezitím Rasmussen říká, že „není skutečně jasné, jaká rozhodná opatření jsou přijímána“ k potlačení zvířecích nebo lidských infekcí. Spolu s potřebou zvýšeného testování a dohledu jsou podle ní strategie očkování proti H5N1 zaměřené na ohrožené zemědělské pracovníky dalším nástrojem, který by USA měly zvážit, než se situace vymkne kontrole. Nyní, když se ptačí chřipka šíří mezi krávami, se vědci obávají, kam H5N1 skočí příště. Dosud však CDC nedoporučilo očkování pro žádné pracovníky s chovem hospodářských zvířat. Kanada by podle Rasmussena měla zůstat ostražitá, přestože nejsou známy žádné infekce zemědělských dělníků ani se v dodávkách mléka v zemi neobjevují žádné známky viru. (V Kanadě byl hlášen pouze jeden případ nákazy virem H5N1 u člověka. Ten zemřel na ptačí chřipku v roce 2014 po cestě do Číny, kde se pravděpodobně nakazil.)
Ptačí chřipka se dostává na titulní stránky novin a vyvolává obavy z pandemie. První příznaky ptačí chřipky s úhynem a odstraňováním drůbeže se objevili v Číně v roce 2004. Ví se o ní tedy dvacet let! Virus H5N1 se v letech 2004 až 2024 rozšířil po celém světě, od raných epidemií chřipky v Asii až po pokračující šíření viru u dojnic. Jiné země mají odlišný přístup. Na konci června se Finsko stalo prvním, které přistoupilo k proaktivnímu očkování proti ptačí chřipce u všech dospělých, „kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku nákazy ptačí chřipkou kvůli svým pracovním nebo jiným okolnostem“. USA by to měly vzít na vědomí, řekl Rasmussen, protože vysoké teploty v Coloradu omezily schopnost pracovníků nosit ochranné pomůcky při zabíjení infikované drůbeže – což je činí zranitelnými vůči nákaze virem. Vzhledem k tomu, že čekají další horké měsíce a po celé zemi je nespočet hospodářských zvířat přenášejících virus, mohl by se tento scénář snadno opakovat. „Je chybou nenabídnout nějaké omezené očkování, řekl Rasmussen „Zvláště vzhledem k současné situaci.“
„Zatímco k vyvolání lidské pandemie je zapotřebí několik dalších náhodných virálních úprav, existuje také možnost je obejít,“, řekl Peacock. Pokud virus společně s lidskou formou chřipky infikuje hostitele a geny se promíchají dohromady, můžete skončit s novou hrozbou, která má špetku svého genetického kódu z ptačího viru a další genové segmenty z lidského viru. „To je v podstatě způsob, jak překonat a získat spoustu mutací, které potřebuje, najednou,“ varoval Peacock. Už se to stalo. Pandemie chřipky H2N2 v roce 1957 byla způsobena virem chřipky, který se objevil prostřednictvím reasortu – neboli výměny genů – dříve cirkulujícího lidského chřipkového viru a viru ptačí chřipky. Totéž platí pro pandemii H3N2 zhruba o deset let později. Pak přišla v roce 2009 pandemie prasečí chřipky H1N1, která zahrnovala smíšený virus lidí a prasat. Několik vědců to přirovnalo ke genetickému hazardu. Dejte viru dostatek šancí, aby se setkal s různými savci, a mohl by prostě vyhrát evoluční loterii a získat mutace, které potřebuje k šíření zcela nového druhu. V tomto případě jsme to my.
CBC news*
