Zlepšení ochrany a životních podmínek zvířat, dále předcházení výskytu a šíření infekčních chorob v chovech a zavedení přísnějších požadavků na přepravu zvířat je obsahem nařízení Rady Evropské unie č. 1/2005. Aktuální změny v evropské legislativě se budou muset v brzké době zahrnout i do našeho právního řádu.
Těžištěm aktuálních změn jmenovaného nařízení rady je ochrana zvířat během přepravy. Jeho novinkou je i vylepšený scénář s monitorovacími programy na zdolávání některých nebezpečných onemocnění hospodářských zvířat a na zabezpečení nezávadnosti potravinového řetězce.
Evropské osvědčení
V nařízení, které vstoupí v platnost od 1. ledna 2007, se poprvé sjednocuje vzor evropského osvědčení pro přepravce. Z něho například vyplývá, že všechny osoby, které během přepravy zacházejí se zvířaty, musí být proškolené. Dále, že vozidla sloužící k přepravě zvířat na delší vzdálenosti, tedy více než osm hodin, má mít navigační systém (momentálně GPS). Zatímco pro dopravní prostředky poprvé uvedené do provozu platí tato povinnost již od příštího roku, pro ostatní, tj. používaná vozidla k přepravě hospodářských zvířat, je aktuální termín až od 1. ledna 2009.
V nařízení se také uvádí, že povolení přepravcům se musí po pěti letech obnovovat. Povolení uděluje na základě doložení odborné kvalifikace, trestní bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů, vybavenosti a technické způsobilosti dopravních prostředků a dokladu o proškolení personálu k zabezpečení požadavků přepravovaných zvířat krajská veterinární správa (KVS). Mimo seznam schválených dopravců v elektronické podobě bude KVS muset vést ještě evidenci dopravních prostředků.
Pro kontrolu dodržování maximální doby přepravy a předepsaných přestávek jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat budou inspektoři krajských veterinárních správ vyhodnocovat i záznamové zařízení dopravních prostředků – tachograf.
Připravované nařízení současně doplňuje i požadavky na shromažďovací střediska, místa, kde se kompletují zásilky skotu, ovcí, prasat a koní (ne závodních). Nově definuje také stanice odpočinku, kde se budou navíc provádět ještě kontroly zvířat úředním nebo pověřeným veterinářem. Ten pak potvrdí plán cesty, který se vystavuje zvířatům při přepravě na delší vzdálenosti.
Monitorovací programy
V připravované novele zákona o šlechtění a plemenitbě č. 154/2000 je pro chovatele důležitá pasáž o označování a evidenci hospodářských zvířat. U skotu je aktuálním požadavkem předávání průvodního listu zvířete nejen na jatky, ale také asanačním podnikům. Důvodem, proč se povinnost doložení původu zásilky rozšiřuje i na uhynulá zvířata, je BSE. Povinná registrace komerčních chovů drůbeže s více než 1000 kusy pak aktuálně reaguje na výsledky monitoringu výskytu salmonel v chovech.
Z důvodu chronického chřadnutí jelenovitých, které je zatím výhradně problémem v Severní Americe, se zavádí monitorovací program také u jelenů, a to jak u zvířat ve volné přírodě, tak ve farmových chovech. Z povinného monitoringu mimo jiné pro lovnou sezónu 2006 až 2007 vyplývá, že v tuzemsku projde kontrolou, jenž je obdobou laboratorního vyšetření BSE, šest set kusů ulovené jelení zvěře starší 18 měsíců a stejný počet zvířat z farem.
Pro chovatele malých přežvýkavců je aktuální rozšířený monitoring z důvodu dvou prokázaných případů BSE u ovcí. Za tím účelem se u ovcí a koz zavádí nová klasifikace a začíná se rozlišovat klasická scrapie, dále atypické případy transmisivní spongyloformní encephalopatie a nakonec BSE. Zatímco pro chovatelské velmoci je předepsaný minimální počet poražených ovcí a koz k lidské spotřebě, v tuzemsku se musí kontrolovat každý jatečný kus.
Ptačí chřipka nezůstala stranou
Změny v předpisech vztahujících se k aviární influenze reagují na vývoj nákazové situace nejen v členských zemích, ale i ve světě. V navrhovaných úpravách stojí, že při výskytu vysoce patogenního subtypu ptačí chřipky H5N1 u volně žijících ptáků lze na základě epizootologického šetření zmírnit některá dosud přijatá opatření. Například zúžit vymezená pásma – ochranné, dozoru, nebo umožnit přemísťování zdravé drůbeže a produktů mimo oblast s ohniskem ptačí chřipky. To ale neplatí při zjištění vysoce patogenního subtypu viru ptačí chřipky v komerčních chovech drůbeže nebo v chovech ostatních ptáků držených v zajetí. I nadále je v platnosti přísný režim. Ojedinělé výjimky se vztahují například na genové rezervy, dále zvířata chovaná v zoologických zahradách nebo záchranných stanicích.
V chovech bažantů nebo divokých kachen, provozovaných za účelem zazvěřování honiteb je nový i požadavek na stálý veterinární dozor. Ve jmenovaných chovech, které svou technologií patří k rizikovým (z hlediska zabezpečení proti možným přenašečům infekce) se musí u ptáků určených k obchodování provést laboratorní vyšetření. Podle metodiky se odebírají vzorky na sérologické vyšetření, v některých případech se provádějí také tracheální nebo kloakální výtěry. Obecně ale platí, že větší počet vzorků se musí zajistit z chovů vodní drůbeže.
