Při pohledu na současný stav investiční výstavby pro všechny kategorie skotu je patrné, že více než ze tří čtvrtin již převažují novostavby. Rekonstrukce se v průběhu posledních deseti let dostávají do pozadí, protože striktní požadavky na welfare z hlediska kubatury, měrné plochy, osvětlení a dalších kritérií jen velmi sporadicky mohou vést ke spokojenosti zvířat i personálu.
Návrhy, studie a projekty by měly vždy předkládat komfortní řešení stájí. To jsou stáje, které musí splňovat požadavek na pohodlné ležení v dostatečně dlouhém a širokém boxovém loži. Samozřejmostí je úprava povrchu podlah rýhováním.
Před rozhodnutím, kdy může chovatel zvolit variantu nízkonákladového ustájení, je nutné, aby si odpověděl na následující otázky:
• Jsou jeho krávy, resp. skot, schopny se přizpůsobit i extrémnímu klimatu? (vliv rozdílnosti plemen)
•Je schopen zajistit zdárný odchov, krmivo, suché lože, kvalitní chovatelskou péči atd.?
•Bude využitím jednoduchých technických prostředků bránit působení silného větru, vodních srážek a slunečního záření?
•Jsou práce ve stájích či přístřešcích uskutečnitelné bez nároků na extrémní zátěž zvířat? (Přesuny, čištění loží a ploch, poruch napájení apod.)?
•Vyplývají z toho provozně technické problémy při čištění loží, ploch, funkci napájení? Jestliže ano, jsou tyto problémy přijatelně řešitelné?
•Lze se nějakým způsobem nevhodným pracovním podmínkám vyvarovat? Bude mít chovatel k dispozici takové ošetřovatele, kteří budou ochotni pracovat v relativně drsnějších pracovních podmínkách? Je chovatel schopen a ochoten tyto zhoršené podmínky platově či bonusově zvýhodnit?
• Možná ještě další otázka: Má toto všechno investor dobře spočítané? Přinese mu tento způsob chovu skutečnou úsporu, a jakou a za jakou cenu?
Zimní období v minimalistických objektech
- Napájecí systém musí být vždy izolovaný nebo v cirkulačním systému či s vyhříváním, a to nejlépe s odtokem do kanalizace i v případě užití sklopných napajedel.
- V zimě se musí okamžitě kontrolovat celý napájecí systém při event. výpadcích proudu.
- Občasně je třeba dekalcinovat výhřevná tělesa, jako prevenci vyšší spotřeby elektrického proudu.
- Důležité je zastřešení loží tak, aby byla chráněna před srážkami, ale v letním období i před slunečním žárem.
- Ochránit objekt před nadměrným vnějším prouděním, využitím existujících budov, vyšších stromů a keřů, stěnami z protiprůvanových sítí nebo desek.
- Vybavit plochy pro nemocná zvířata či mláďata pomocí protiprůvanových sítí či stěn z balíkované slámy.
- Počítat s tím, že odkliz výkalů může být po několik dnů v roce velice kritický, ale nikoliv neřešitelný.
- Proto se musí zejména chránit vyhrnovací lopaty.
- Veškeré zapuštěné dráhy (drážky) pro vedení lan čí mechanismů lopat musí být chráněny před ledem.
- Kladky na konci drah se musí udržovat trvale pohyblivé.
- Musí se zabezpečit včasné otevírání a zavírání vstupních vrat.
- Hnojné kanály, převážně příčné, musí být zakryty.
- Ústí příčných kanálů do jímek musí být chráněny sifóny či nornými stěnami.
- Musí se umožnit, aby hnojné chodby byly průjezdné pro případný mobilní odkliz traktory (podlaha bez schůdků).
Doporučení pro letní období
- Chovatel musí všemi dostupnými prostředky omezit působení tepelného stresu u zvířat.
- Přirozené větrání posílit otevřením všech stěnových ploch a hřebene a nebo objekty vybavit nízkoobrátkovými ventilátory (o průměru 100–120 cm), které spolu se skrápěním zvířat umocňují protistresové působení.
- Zabezpečit stín odpovídajícími střešními převisy. Zcela eliminovat ozáření loží!
- Zabezpečit adlibitní napájení, a to v objektu, ve výbězích i na pastvě,
- Situování napajedel sehrává svou zásadní roli. Maximálně se musí zkrátit vzdálenosti loží od napajedel.
- Napajedla situovat vždy do stínu, protože voda teplejší než 28 °C je pro dojnice málo přijatelná.
- Přívody vody k napajedlům vést v hloubce pod 80 cm.
- Zabezpečit pravidelné a velice časté čištění napajedel.
- V kritickém období tam, kde se využívá pastvy ji omezit a event. přesunout do večerního či nočního období.
- Ochlazování zvířat skrápěním nikoliv zmlžováním je nejúčinnější metodou eliminace tepelného stresu. Není to zchlazováním vzduchu, ale odpařováním (evaporací) těla zvířat.
- Ustájovací plochy pro zvířata nemocná či mláďata vybavit protiprůvanovými sítěmi či stěnami z balíkované slámy, obdobně jak v zimním období.
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog – specialista*
Podrobněji v časopisu Náš chov 8/2019.
