Pro ekonomickou, dlouhodobou perspektivu a prosperitu chovu skotu je dobrá úroveň reprodukce limitující. Jednoduše proto, že zajištění obratu stáda, zabezpečení zušlechťovacích a ozdravovacích programů ani výroba mléka a masa se bez narozených telat realizovat nedá. Uvedl to doc. MVDr. Antonín Vinkler, CSc. z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.
„Cílem sledování a péče o reprodukci skotu je udržet maximální počet plemenic v aktivní fázi rozmnožování a minimalizovat ztráty ve všech obdobích jeho cyklu tak, aby se dalo maximálně využít reprodukčního potenciálu zvířat. Podle ideálního scénáře by jalovice měly zabřeznout do 16 měsíců věku, ale podle tělesné kondice a dalších ukazatelů i dříve. Od každé plemenice by se mělo získat každý rok tele, a to po dobu osmi až deseti let,“ pokračoval docent Vinkler u příležitosti nového vzdělávacího projektu s podtitulem Jak na to – zkušenosti z chovu skotu, který byl odstartován v kulturním středisku zemědělského podniku Agro Jesenice.
Pilotní projekt
V Hodkovicích u Prahy proběhl koncem března první z pětice plánovaných odborných seminářů věnovaných otázkám prevence reprodukčních problémů vysokoužitkových dojnic. Záměrem akce, pod kterou se co by hlavní organizátor a odborný garant podepsala MVDr. Soňa Šlosárková, Ph. D., je zprostředkovat chovatelům informace, které jim pomohou problémy v chovech nejen řešit, ale také jim předcházet.
„Několik let praxe v zemědělských podnicích mne přivedlo na myšlenku preventivní medicíny za účelem zvýšit úroveň produkce, reprodukce a ekonomické prosperity chovu. Její základní formou je systematické poskytování odborných informací, konzultací, nezávislého poradenství a odborného servisu praktickými veterinárními lékaři, dále odborníky z univerzit, výzkumné sféry, ale i z ÚZPI a MZe. Každý rozjezd je těžký, a tak bych ráda poděkovala za podporu Agrární komoře České republiky, dále Centrální klinické laboratoři VFU Brno a firmám Tekro, s. r. o., Pioneer Hi-Bred Services GmbH a Ketris s. r. o., díky nimž byl Galaprojekt, jak jsem cyklus vzdělávacích seminářů nazvala, uveden do života,“ uvedla MVDr. Šlosárková.
Zdraví a pohoda ve stádě
Protože při vystavení stresu dochází u zvířat k potlačení vývoje pohlavních orgánů i pohlavních funkcí, dá se konstatovat, že úroveň reprodukce je citlivým indikátorem zdravotního stavu a pohody ve stádě. Obecně se soudí, že na poruchách plodnosti se podílejí z více než 80 % faktory negenetické povahy. V této souvislosti je důležité, že vnější vlivy, prezentované nedostatky v managementu chovu, ve výživě a technologii ustájení plemenic lze odstranit bez ekonomicky náročných opatření. Ta zahrnují zdokonalení organizace práce a především zlepšení přístupu ke každému zvířeti jak ze strany samotného chovatele, tak i pracovníků zooveterinárního servisu. Konkrétní činnost potom představuje sledování a kontrola zvířat především v těch obdobích reprodukčního cyklu, která jsou pro úspěšné využití plemenic klíčová. Z tohoto pohledu je třeba věnovat individuální pozornost plemenicím během říje, dále v době vyšetření na březost, v období zaprahnutí a přípravy k porodu, při porodu a v období puerperia.
„Prvotní kontrolu musí provádět chovatel. Veterinární lékař musí být schopen informovat ho, podle jakých příznaků se má orientovat, aby rozeznal, kdy pohlavní funkce probíhají fyziologicky a kdy je naopak nezbytné odborné posouzení a léčebný zásah,“ doplnil doc. Vinkler.
Období dospívání
Podle docenta Vinklera jsou v životě plemenice dvě nejdůležitější fáze, a to období pohlavního dospívání a poporodní období (puerperium).
Uvedl, že plnohodnotný říjový cyklus, který je spojen s ovulací a následnou tvorbou žlutého tělíska (corpus luteum) a měl by se projevit v osmi až deseti měsících věku jalovice, je hlavní z hlediska vývoje mléčné žlázy a pohlavních orgánů. Pokud až do 12 měsíců věku se příznaky sexuálního chování u jalovice nepozorují, je nezbytné posoudit stav jejích pohlavních orgánů, zejména vaječníků na přítomnost corpus luteum a folikulů. Pohlavní dospívání jaloviček lze dobře stimulovat přítomností býčka. Výsledky potvrzují, že u jaloviček, které jsou s ním v kontaktu, nastupuje sexuální aktivita o jeden až dva měsíce dříve než u jejich vrstevnic bez býčka. Nástup pohlavní aktivity podložený činností vaječníků je nesmírně důležitý pro budoucí užitkovost i reprodukční výkonnost. V této souvislosti až o třetinu vyšší hmotnost dělohy a vaječníků býčkem stimulovaných jaloviček vytváří také lepší předpoklady pro budoucí vývoj plodu.
Poporodní období
Puerperium je bezpochyby nejnáročnějším obdobím celého reprodukčního cyklu plemenice. Je to konec jednoho reprodukčního cyklu a začátek formování nástupu nového cyklu a současně i laktace. Vysoká zátěž organismu plemenice, která pokračuje po předchozí graviditě a porodu, se podílí na snížené odolnosti a tím i riziku zhoršení zdravotního stavu.
„Musíme si uvědomit, že pro plemenici, která v průběhu gravidity nosí navíc 90 až 100 kilogramů, je to ohromná zátěž. Během 21 dnů se musí děloha, která má po porodu hmotnost 10 až 12 kilogramů, zmenšit zhruba desetkrát, asi na 1,2 kilogramy. S involucí dělohy je spojená i přestavba endometria. K fyziologickému průběhu involuce dělohy musí mít organismus k dispozici biologicky aktivní látky, stejně jako je nezbytné plemenici zásobovat vápníkem a glukózou,“ řekl docent a upřesnil: „kontraktibilita dělohy je pro správný průběh puerperia, o kterém svědčí výtok lochií, klíčová. Každá plemenice, u níž nedojde k intenzivnějšímu výtoku očistek mezi 7. až 11. dnem po porodu a u které trvá výtok změněného sekretu ještě po 20. dni po porodu, se musí vyšetřit a podle nálezu navrhnout potřebná opatření.“
Z prezentace uznávaného odborníka na reprodukci skotu dále vyplynulo, že zanedbání péče v období raného puerperia vede k přechodu zánětlivých stavů na děloze do chronického stadia. Stejně i nevyvážená krmná dávka v tomto období, jež vede k metabolickým poruchám, se v konečném důsledku projeví ztrátou kontraktibility dělohy a narušením obnovy pohlavního cyklu. „Výsledkem je výrazné prodloužení období involuce dělohy a ztráta schopnosti reagovat na podávaná uteronika a další léčiva, která mají pohlavní funkce stabilizovat. Neúměrně se zvyšuje interval přebíhání, inseminační index, servis perioda a mezidobí. Snižuje se zabřezávání, natalita a dochází k vysoké brakaci ve stádech,“ vypočítal na závěr doc. Antonín Vinkler.
