Všichni ti, kteří se po delší dobu pohybují ve známém prostředí a vykonávají stále stejnou činnost, přestávají vnímat některé věci či problémy nebo dokonce chyby, trpí takzvanou provozní slepotou. Právě na téma provozní slepoty v chovech skotu pořádala firma VVS Verměřovice, s. r. o., na začátku června dva semináře.
Témata přednášek na seminářích se týkala hodnocení a výroby kvalitních siláží, úpravy paznehtů dojnic a také správného managementu při krmení dojnic.
V úvodní přednášce Ing. Jiří Burdych popsal současnou situaci v chovu dojnic, jejichž stav opět meziročně klesl (o 4 %, tedy o 16 tisíc dojnic) a k 1. dubnu 2010 byl 383 523 kusů. Dochází k pomalému nárůstu cen mléka, v České republice je průměrná cena 7,09 Kč za litr (v loňském roce 6,14 Kč). Cena SOM na evropském trhu s mlékem od ledna letošního roku stoupá a podobně je tomu u ceny másla. Ing. Burdych uvedl, že ceny mlékárenských komodit jsou na stejné úrovni jako asi před dvěma lety, ale cena syrového mléka tomu neodpovídá, protože je o tři koruny nižší než právě před dvěma lety. Šetření na krmivu v loňském roce se negativně promítlo nejen v užitkovosti, ale i v nákladech na léčení a zhoršení ukazatelů reprodukci.
Hodnocení kvality siláží
Úspory v nákladech na litr mléka lze dosáhnout zejména zkvalitněním objemných krmiv, jak uvedl Ing. Václav Jambor, CSc., který se ve své přednášce zaměřil na hodnocení kvality siláží a vlivu kvality objemných krmiva na ekonomiku chovu. V tomto směru je důležitý obsah NDF v objemném krmivu a příjem sušiny dojnicí. Při hodnocení siláží se ve většině laboratoří používá hodnocení jednotlivých ukazatelů, aniž by se zohlednilo použití konzervačních přípravků. V siláži se měří obsah sušiny, pH, kyselost vodního výluhu, hladina kyseliny mléčné, octové, propionové a máselné, čpavek, aminy, hodnotí se proteolýza. Nejlepší hodnocení kvality siláže podle Ing. Jambora provede ale sama dojnice. Ideální pH by mělo se mělo u bílkovinných pícnin udržet na
Během silážování dochází ke ztrátám, které se ale v praxi laboratoří nemohou měřit. Může jít o ztráty fermentační, skladové, ale i ztráty při krmení. Ke ztrátám sušiny dochází při zavadání píce (2–5 %), respiraci rostlin (1–2 %), fermentaci (3–8 %), ztráty silážní tekutinou (0–7 %), ztráty na čele silážního žlabu (1–10 %), při kolísání aerobní stability (1–10 %).Ztráty sušiny u nejlépe připravené siláže bývají 8–10 %, ale u špatné siláže mohou být
Také stravitelnost NDF (vláknina rozpustná v neutrálním detergentu) má vliv na příjem sušiny dojnicemi. Variabilita NDF v leguminózách kolísá od 34 do 57 %, v travních silážích je 41–70 % a v kukuřičné siláži od 45 do 64 %. Při zvýšení stravitelnosti NDF o jedno procento dochází k nárůstu příjmu sušiny o
Funkční úprava paznehtů
Zástupce VVS na Slovensku Roman Mokráň seznámil posluchače s funkční úpravou paznehtů dojnic, kterou po skončení přednášek také prakticky předvedl ve stáji v Netlukách a ukázal použití fixační klece TOP 5. Funkční úprava paznehtů podle něho spočívá v rovnoměrném rozdělení hmotnosti zvířete mezi oba paznehty v páru a v jejím přesunutí do předních dvou třetin chodidla. Musí se vytvořit co největší nášlapné plochy, a tak minimalizovat tlak na centimetru čtverečním paznehtu. Úprava končí odlehčením úponu hlubokého ohýbače a vyčistěním mezipaznehtní štěrbiny. Dojnicím by se měly ošetřovat paznehty individuálně nejlépe třikrát ročně, a to v období stání na sucho, do 100 dní po otelení a také vždy, když je třeba paznehty upravit nebo ošetřit.
Čerstvé mléko v automatech
Příspěvek na téma spotřeba mléka a mléčné automaty připravil zástupce firmy TOKO. Firma má v ČR v provozu zatím asi 130 automatů, denní spotřeba mléka činí v průměru asi
Management krmného stolu
O managementu krmení dojnic přednášel doc. Ing.Oldřich Doležal, DrSc. I velmi kvalitně připravená krmná dávka je neúčinná, pokud dojnice nedostane možnost ji přijmout. Jedním z rizikových faktorů pro příjem krmné dávky jsou vysoké teploty (nad 22o C), při nichž krávy přestávají žrát, neboť další přijatou energii by nemohly předat do vnějšího prostoru. Je proto vhodné přesunout krmení na noc nebo denní dobu s nižšími teplotami. V této souvislosti je pro ochlazování dojnic významnější jejich skrápění než používání ventilátorů ve stáji.
Dalším rizikovým faktorem je přílišné rušení dojnic, a tím snížení času na odpočinek zvířat. Pokud krávy nemají možnost odpočívat, ležet 12–14 hodin denně, zhoršuje se jejich kondice a s tím i reprodukční schopnosti. Veškeré pracovní operace se musí organizovat tak, aby splnily požadavky zvířat na normální životní projevy.
Podle doc. Doležala je nejdůležitější pracovní operací v managementu krmení krav přihrnování krmiva. K výraznému nárůstu příjmu sušiny dojnicemi přitom dojde až při osminásobném a dvanáctinásobném denním přihrnování krmiva.
Další zásadní chybou je nedostatek napájecí vody a její znečištění (čištění napajedel od zbytků krmiva, popřípadě výkalů).
Na příjem krmiva má vliv mnoho faktorů vnějšího prostředí jako jsou průvan, sluneční osvit krmiva, nálety ptáků či vniknutí hlodavců do přípraven nebo skladů krmiv.
Provozní slepota způsobuje snížené vnímání chyb a nedostatků ve vlastním chovu nebo stáji na minimum. Problémové situace nebo činnosti se dají zaznamenat během kontrolních dnů, při nichž by měl být přítomen externí pracovník (zootechnik ze sousední farmy) a specialista – poradce. Náprava zjištěných nedostatků se potom může posoudit během dalšího kontrolního dne.
Klíčové informace:
· Firma VVS Verměřovice, s. r. o., ve spolupráci s Regionální agrární komorou Jihočeského kraje a VÚŽV Uhříněves uspořádala
· Přednášelo se na téma aktuální situace v chovu skotu, funkční úprava paznehtů dojnic, hodnocení kvality siláží, zásady managementu krmení dojnic.
