V zasedací místnosti Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně se konal seminář z cyklu VÚVeL Academy – od výzkumu k praxi v chovech hospodářských zvířat na téma „Jak dosáhnout úspěšné reprodukce v chovech skotu“, kterého se kromě posluchačů zúčastnili a přednášeli odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (VÚVeL), Veterinární Univerzity v Brně (VETUNI), ale i ze společností Elanco Tiergesundheit AG Czech Republic, o. z. (Elanco), Farmtec a. s., a MilkProgres – poradenství s. r. o. (MilkProgres).
Přednášku na téma na téma Aktuální problematika reprodukce dojnic si připravil doc. MVDr. Svatopluk Čech, Ph.D. (VÚVeL). Mluvil o hodnocení reprodukce, o produkčních chorobách dojnic v tranzitním období a o rozhodujících ukazatelích s vlivem na reprodukci skotu. Reprodukci u dojnic ovlivňují jejich fyziologické možnosti a negativně ji mohou změnit chyby ve výživě, zoohygieně a managementu stáda dojnic. Frekvence a výskyt produkčních chorob v tranzitním období jsou odrazem základní péče o zvířata. Tak se může objevit hypokalcemie, ketóza či SARA. Postižené krávy snižují příjem krmiva, a tak se metabolický rozvrat zhoršuje a obvykle se ve zvýšené míře rozvíjejí onemocnění orgánových systémů, jako je mastitida, laminitida, komplex onemocnění dělohy, imunosuprese i dislokace slezu. Děložní infekce je běžná komplikace puerperia u dojnic spojená s rizikovými faktory, jako jsou traumatický porod, dystokie, porod dvojčat, nevhodné podmínky při porodu, zadržené lůžko, metabolická dysbalance, dislokace slezu i vyšší věk krav. Podle přednášejícího mohou nicméně děložní infekce vzniknout i bez přítomnosti rizikových faktorů. Základem řešení komplexu onemocnění dělohy je prevence, která je v rukou chovatele. Ale i v nejlepších systémech chovu dojnic, vždy část krav trpí onemocněním dělohy. Je třeba onemocnění individuálně diagnostikovat a důsledně ošetřit a v nutných případech terapii provádět opakovaně až do klinického vyléčení.
O řešení reprodukčních poruch po porodu přednášel doc. MVDr. Radovan Doležel, CSc. (VETUNI). Zaměřil se na řešení konkrétních poruch u krav po porodu, jako jsou poranění porodních cest, výhřez dělohy, zadržené lůžko, pyometra atd.
Jedním z problémů může být nedokončený porod dvojčat. Diagnostikuje se podle vnějších příznaků, kdy přetrvávají příznaky porodu nebo je bez příznaků, po delší době (4–7 dní) dochází k patologickému výtoku a příznakům celkové intoxikace (apatie, nechutenství, ulehnutí, průjem, horečka, dehydratace, kóma, úhyn). Pokud se vyšetřením prokáže, že v děloze je plod, závisí ošetření podle stavu vybavením plodu, císařským řezem příp. fetotomií (u mrtvého plodu), s případným antibiotickým ošetřením, anebo utracení krávy. Prevencí je kontrola porodních cest palpačním hlubokým vaginálním vyšetřením po každém vybavení plodu.
Při porodu může dojít k poranění porodních cest. U tvrdých porodních cest může dojít k fraktuře pánevních kostí (párové kosti kyčelní, sedací a stydké), ruptuře pánevní spony (rozčísnutí), k distorzi (podvrtnutí) a (sub)luxaci (vykloubení) křížokyčelního kloubu. Dochází k ulehnutí krávy, diagnostikuje se krepitace při rektálním vyšetření pánevního pletence, typické je roztažení pánevních končetin anebo nejsou patrné specifické změny. U měkkých porodních cest může jít o pronikavé nebo povrchové zranění děložního krčku, vulvy. Při porodu může u krav dojít k výhřezu dělohy. Diagnostikuje se neklid krávy, tlačení. K vyhřeznutí dělohy dojde obvykle do 24 hodin po porodu. Ošetří se malým epidurálním znecitlivěním a u stojící krávy vyzvednutí dělohy u ležící natažení končetin dozadu, provede se hygiena dělohy a její postupná repozice dlaněmi nebo pěstmi, intrauterinní ošetření antibiotiky
Zevními příznaky zadrženého lůžka jsou neklid, tlačení, lůžko čnějící z vulvy často po 3.–4. dni se objeví příznaky puerperální metritidy případně s toxémií (patologický výtok, zvýšená teplota). Provede se vaginální vyšetření a palpačně se prokáží plodové obaly. Při ošetření se musí lůžko snadno vybavit, použijí se uterotonika (oxytocin, prostaglandin). Po manuálním vybavení lůžka je vhodné intrauterinní antibiotické ošetření.
Je to snížená lokální a celková imunita, strukturální a funkční změny v průběhu involuce, příp. poranění v průběhu porodu, v návaznosti na negativní energetickou bilanci. Predispozicemi k zánětům dělohy jsou: mrtvé tele, dvojčata, těžký porod, zadržené lůžko, poranění porodních cest, nízká úroveň hygieny při a po porodu, nepřiměřená kondice a metabolické poruchy v peripartálním období (např. poporodní ketóza, hypokalcemie), akutní zánět predisponuje chronický zánět dělohy.
Celkové příznaky puerperální metritidy jsou často při/po zadržení lůžka, výrazně hnisavý/hnilobný výtok, obvykle zvýšená teplota nad 39,5 oC, snížený nádoj, případně toxemie – nechutenství, apatie, průjem, dehydratace, zrychlený puls (nad 1000/ min.) a dech (nad 50/min.), kóma, úhyn. Zevní příznaky klinické endometritidy jsou hnisavý nebo hlenohnisavý výtok o 30. dnu po porodu, často po říji, dochází k přebíhání, příp. acyklii, vzácné jsou příznaky celkového onemocnění (snížená užitkovost, nechutenství).
Příznakem subklinické endometritidy je přebíhání. Klinické vyšetření bývá bez nálezu. Ošetření se většinou neprovádí a krávy jsou vyřazeny z důvodu „bezpříčinné“ infertility.
Příznaky pyometry jsou anestrus, příp. občasný hnisavý výtok z pochvy. Při rektálním vyšetření palpací nebo ultrasonografem je patrné výrazné, obvykle symetrické zvětšení nebřezí dělohy s hustším obsahem a na vaječnících je žluté tělísko.
Na závěr přednášky shrnul doc. Doležel důležitost prevence poporodních infekcí/zánětů dělohy. Nezbytná je prevence těžkého porodu a odborná porodnická asistence. Musí se předcházet zadržení lůžka a příp. je nutná jeho odborná léčba. Zásadní je prevence výrazných změn tělesné kondice krav a výskytu metabolických poruch (např. ketóza, hypokalcemie) v peripartálním období.*
