Seminář, který v budově barokního zámku v Kostelci nad Černými lesy uspořádala Česká zemědělská univerzita Praha, respektive vysokoškolský lesní statek Lesy ČZU, reagoval na aktuální veterinární problematiku. Zajímavé informace ohledně afrického moru prasat prezentoval například vedoucí veterinární sekce Státní veterinární správy MVDr. Petr Šatrán.
Na našem území byl virus AMP poprvé potvrzen 26. 6. 2017. Klíčovou roli pro včasnou detekci afrického moru prasat na Zlínsku sehrál pasivní monitoring, který Státní veterinární správa zahájila v roce 2014 po zavlečení afrického moru prasat do Pobaltí a Polska.
Na otázku, proč je africký mor prasat takovou hrozbou MVDr. Šatrán odpověděl, že je to proto, že onemocnění způsobuje DNA virus.
„Virus afrického moru prasat je poměrně stabilní, nevytváří nové varianty a existující subtypy mají navíc složitou strukturu. Způsobuje infekci, která nevyvolá dokonalou imunitní odpověď, atak přeživší prasata nejsou k nákaze imunní. A to je problém, který mimo jiné ztěžuje vyrobit vakcínu! V Evropě se aktuálně vyskytuje typ 2, který má velmi vysokou morbiditu a letalitu prasat odpovídající 90 až 100 %. Z hlediska šíření afrického moru prasat jsou pro chovy domácích prasat rizikem jak prasata divoká, která jsou v Evropě přemnožená, tak i lidská činnost, a to zejména ve spojení s mezinárodním obchodem a přepravou, turistickým průmyslem a migrací zahraničních pracovníků. Úvahy ohledně šíření viru afrického moru hmyzem jsou neopodstatněné, i když teoretickou možnost mechanického přenosu nelze nikdy vyloučit. Ale představa, že se šíří prostřednictvím larev hmyzu, které se živí na kadáveru divokého prasete a které mohou být pozřeny dalšími divočáky, je mylná. Přirozený rezervoár ani vektor (klíšťáci rodu Ornithodoros) viru afrického moru prasat se v České republice nevyskytují,“ uvedl vedoucí veterinární sekce SVS.
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.*
